sobota 15. února 2014

RECENZE: Pod nekonečnou oblohou - Veronica Rossi


NÁZEV: Pod nekonečnou oblohou
NÁZEV ORIGINÁLU: Under the Never Sky
AUTOR: Veronica Rossi
SÉRIE: Nebe
DÍL: První
ŽÁNR: Fantasy, romantická
STRAN: 328
ROK VYDÁNÍ: 2012
NAKLADATELSTVÍ: Knižní klub
PROVEDENÍ: Vázaná
VĚK: Young adult




HODNOCENÍ: 87%

První díl futuristické postapokalyptické trilogie na pomezí fantasy, romance a dobrodružného příběhu. Hlavní hrdinové, Aria a Perry, pocházejí ze dvou radikálně odlišných společenských vrstev a vlastně by se neměli nikdy setkat, natož navázat vztah. Aria patří mezi obyvatele uzavřeného, vysoce technicky rozvinutého a izolovaného města, Perry zase do nebezpečného přírodního světa. Když Ariu vykáží z města za zločin, který nespáchala, domnívá se, že ji čeká okamžitá smrt – ve volné přírodě nemá šanci přežít. „Divoch“ Perry je pro ni jedinou šancí, jak se zachránit. Zakázaná láska a rozpolcená civilizace vzbuzuje mnoho filozofických, morálních a etických dilemat zrcadlících se v neobyčejném vztahu dvou hlavních hrdinů.

Opět jsem byla v knihovně a najednou vidím z dálky knihu, která na mě hází všechny barvy duhy. Která kniha to je? No přeci Pod nekonečnou oblohou.
Mnoho blogerů chválí obal knihy. Musím říct, že mě také překvapila. Ne každý den se vidí obal, který mění barvy při změně úhlu pohledu. To mě taky zaujalo a knihu jsem si vzala domů.

Nadšení opadlo velice rychle, knihu jsem si vzala do školy a hned ji zavřela s tím, že se to nedá číst. Za prvé, je v knize dost překlepů a chyb. A za druhé, jsou první kapitola a druhá tak zmatené, že čtenář vůbec neví, co četl a co se tam děje.

Naštěstí jsem dala knize druhou šanci a prokousala se doma v klidu nikým nerušená přes ty osudné dvě kapitoly. Byla jsem docela překvapená, kniha se rozjíždí pomalu.

Vše se odehrává v budoucnosti. Pod nekonečnou oblohou je další z futuristických postapokalyptických knih. Mám pocit, jako by se s nimi roztrhl pytel. Tahle je něčím výjimečná nebo alespoň mě. Líbila se mi více než Divergence a Dokonalý pár.

Teď k nastínění děje. Hrdiny jsou Árie a Peregrin, každý úplně jiný, ale přesto mají něco společného. Árie žije dokonalý život. Žije v izolovaném světě, kde si stačí nasadit přístroj na oko a člověk je hned na jiném místě.

 „A tak jsme si věnovali schopnost létat. Cestovat ze zasněžených vrcholků na pláže pomocí jediné myšlenky. A proč cítit bolest, když nemusíme? Proč cítit nápor skutečného strachu, když neexistuje nebezpečí, že se zraníme? ...  To jsou Říše, jak je znáš. Lepší než skutečnost, jak se říká.“ (str. 227)

Tento poklidný život již žít nebude, porušila pravidla a je ponechána v pustině, kde není vůbec nic. Žádné zdi, žádné virtuální říše, jen éterické bouře.
Peregrin je bratr vládce Krvepánů, pohybuje se po lese jako Robin Hood. Nadevše miluje svého synovce Talona, je mu druhým otcem. Do pustiny přiletí vojáci z říše a unesnou Talona.  Peregrin se musí spojit se svým nepřítelem Árií, aby našel svého synovce a Árie potřebuje pomoci, aby přežila v divočině.
Tak se vyvíjí příběh o přežití, kdy hrdiny ohrožují éterické bouře, které spálí vše v okolí. A honí je kmen Krovenů.
Peregrina jsem si postupem času oblíbila, je to takový ten praktický chlap. Umí ulovit jídlo, rozpozná jedovaté bobule. Je sice málomluvný, ale i tak mi byl sympatický. Až do té doby, dokud se v polovině knihy neobjevil jeho přítel Roar. Toho už nikdo neporazí. Roar je milý, hodný a rád si dobírá Peregrina, kterému se začíná líbit Árie. Proti tomu není co dodat, takový hrdina je prostě pro mě nejlepší. Oživuje děj.
I tak nemůžu říct, že bych Peregrina, který se ve slovenském překladu jmenuje Sokol, neměla ráda. Představovala jsem si jeho svaly a tetování sokola na zádech.

Shrnutí:
V knize jsou sympatiční hrdinové, skoro mě taky bolely nohy s nimi, když nachodili tolik kilometrů. Je to zase něco jiného a nového. Druhý díl si seženu v knihovně. Kniha není nijak dlouhá, kapitoly jsou psány z pohledu Árie a Peregrina, to taky není tak časté. A rozhodně to osvěžilo knihu.
 Nenašla jsem žádnou část, která by se mi přímo nelíbila. Pro mě jedna z těch lepších postapokalyptických knih.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za zpětnou vazbu. :) Komentáře typu dvouslovné věty: Hezký blog, recenze, knihy + Váš odkaz na blog nebudu publikovat. Nezlobte se. :) Nepřijde mi to jako upřímný komentář, ale jen jako reklama.