RECENZE: Přivolávání - Kelley Armstrong

Dnes mám pro vás recenzi na knižní novinku vydanou tento týden. Jmenuje se Přivolávaní a jde o první díl ze série Nejtemnější síly. Podle goodreads by měly být tři díly této série + díly jako 1,5 2,5 3,5 a 3,6 rozhodně se máme na co těšit. A teď ke knize. Jestli už vás nebaví neustále se opakující hrdinové jako jsou upíři, čarodějky, draci a podobné, tak je kniha něco pro vás. Máme tady další young adult knihu a za mě ji můžu vřele doporučit. Originalita se jí neupře.

Chloe stejně jako každý z nás měla v dětství strach z temných sklepů a půd. Dětská představivost dokáže i z obyčejných stínů vytvořit obrovského ducha, který se hýbe a sleduje nás. Co když to není jen představivost? Chloe již není to malé děvčátko, chodí na střední školu, kde se jí přímo na školní chodbě zjeví mrtvý školník. Představivost? Chloe vystrašená k smrti z jeho zjevu prchá přes celou školu, nechápe, proč jí učitelé drží na zemi a nepomůžou jí. Snaží se s nimi bojovat a dostat se od přibližujícího se ducha co nejdál, to už ale přijíždí sanitka a odváží Chloe přivázanou na nosítkách. Na doporučení lékařů i školy se dostává do psychiatrické léčebny pro mladistvé. Přijmout svou diagnózu a začít se léčit není tak jednoduché, jak se zdá. Jak vysvětlit, že opravdu duchy vidí? Halucinace, nebo schizofrenie, ne ani jedno. Chloe je nekromantka. Vidí duchy, dokáže s nimi mluvit a dokonce dokáže i oživit jejich mrtvá těla. Už po krátkém pobytu zjišťuje, že není sama s nadpřirozenými schopnostmi. Je to náhoda, nebo záměr, že se hned několik „jiných“ dětí dostalo do stejného ústavu? Co po nich opravdu chtějí? Aby se vyléčily, nebo něco jiného?

Z této knihy jsem nadšená. Možná právě vyvrátím své vlastní tvrzení ze začátku, ale stojím si za tím. Kniha je opravdu originální, i když se tam nadpřirozené bytosti objevují, tak jako v jiných young adult knihách. Líbí se mi nová bytost nekromantka, ať přemýšlím, jak přemýšlím, tak si nevzpomenu na žádnou knihu, kde by byla. A zasazení příběhu do blázince? To jsem rozhodně při pohledu na knihu nečekala. Překvapila mě a to hodně. Nenudila jsem se ani minutu. Stále se něco děje. I když nikdo nikoho nepronásleduje, nikdo s nikým nebojuje, tak je v knize akce až až. Postava Chloe byla sympatická, mladá holka, která pochybuje sama o sobě. Je blázen, nebo není? I když nemá matku, její otec je stále někde pryč, tak ji neuvidíte fňukat. Je přirozeně zvědavá, není přehnaně inteligentní, nedůvěřivá, tak jak by vypadala každá obyčejná holka. Lehce jí uvěříte, že je opravdová a hned se s ní sžijete.  I ostatní postavy nemají chybu. Jsou náladové, urážejí se, mstí se. Zápornou postavu musíte opravdu nenávidět a přitom vám je ji líto. Buran je buranem. Vše je tak, jak má být. Nevím, jak vydržím čekat do dalšího dílu. Rozhodně je to kniha, u které netušíte dopředu, co se stane. Žádné scény z červené knihovny, jen malé rozpačité náznaky. Nekromanta, která poznává sama sebe a svou sílu. To je zkrácený děj knihy.

Víc už asi nemám, co bych vychválila, protože bych vám řekla všechno. Jen s tím koncem mě spisovatelka naštvala. Nesnáším otevřené konce. Příběh běží a najednou je utnutý, vůbec nic není vyřešeno. Achjo, co zbývá, než čekat na další díl.

Když nás propustili, vyšli jsme společně na chodbu. Schválně jsem se loudala a zaobírala se imaginární skvrnou na svém tričku, aby šel napřed. Neměla jsem nejmenší chuť pokračovat v rozpačitých hovorech na tohle téma. Jenže on mi zastoupil cestu, paže stále složené na prsou a prsty si netrpělivě poklepával na své bicepsy. Věděla jsem, že mě v tom sklepě zachránil. Měla bych cítit vděk. A snad to tak i bylo. Ale teď najednou.. prostě nevím. Bolela mě hlava, pořád ještě jsem se cítila dotčena tím, jak mě teta odsoudila. (str. 202)

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Galatea.

RECENZE: Ohnivý anděl - Yrsa Siguardardóttir

NÁZEV: Ohnivý anděl

ORIGINÁLNÍ NÁZEV: Horfðu á mig

AUTOR: Yrsa Sigurdardóttir

ŽÁNR: Detektivka

SÉRIE: Tóra Gudmundsdóttir

DÍL: Pátý

STRAN: 376

ROK VYDÁNÍ: 2013

NAKLADATELSTVÍ: Metafora

PROVEDENÍ: Vázaná

VĚK: 18+

HODNOCENÍ: 99 %

Jaké hrůzy se děly za zdmi ústavu pro postižené, který lehl popelem? Nejlepší příběh od dob Přeletu na kukaččím hnízdem Islandská odpověď na Stiega Larssona! Detektivní thriller charakterizovaný slovy „žhavé smrtící plameny, ledově chladné lži“ je mrazivý i podmanivý jako sám Island, kde talentovaná autorka žije. Advokátka Tóra Gudmundsdóttir má toho nejděsivějšího klienta své kariéry. O její služby se zajímá duševně narušený sexuální deviant ve výkonu trestu. Nežádá však osvobození pro sebe. Přeje si propuštění Jakoba, mladíka s Downovým syndromem, který údajně založil požár v ústavu pro nemocné. Brzy nato začne Tóra dostávat prazvláštní esemesky a kdekdo jako by najednou měl co skrývat. Pitva ochrnuté neslyšící dívky pak přinese úděsné odhalení… Tóra si náhle připadá jako ve zlém snu. Vždyť, kde jinde než v nočních můrách píší neviditelné ruce na zamrzlé sklo divné znaky a kde se mrtvé au-pair dožadují, že budou dál hlídat své malé svěřence?

Je libo detektivní příběh s nádechem tajemna? Ohnivý anděl je přesně něco pro Vás!

Kniha Ohnivý anděl se nedá zařadit mezi mé obvykle čtené žánry. Většinou čtu právě nenáročné knihy u kterých si můžu odpočinout od školy, prostě vypnout mozek. Kdo by nechtěl na chvíli se stát někým jiným, hledat v jehličí stopy vlkodlaka, jestřábím okem sledovat prérii ze hřbetu svého koně anebo jen promilovat noc se svůdným šlechticem ve starodávném hradě? Tato kniha má nicméně závažnější téma. 

Budeme se spolu s advokátkou Tórou Gudmundsdóttir snažit zjistit pravdu o vyhořelém blázinci. Nebude to lehké, nejdříve musíme najít informace o všech příznacích nemocí, které se v domě vyskytovaly. Jen tak můžeme říci, kdo by byl anebo nebyl schopen dům podpálit, jen tak se na chvíli můžeme vžít do myšlení těchto lidí. O této knize dost napovídá již obálka. Kdo se podívá na přebal a řekne mi, jaký pocit z ní má, tak taková ta kniha přesně je. Tajemná a hrůzostrašná. 

Kniha mě navzdory tématu opravdu zaujala, až jsem hltala stranu za stranou. Dokázala jsem se do Tóry vžít, když propátrávala trosky bývalé léčebny, tak jsem měla za ní strach. Má představivost pracovala na plné obrátky, představovala jsem si, jak takový dům může vypadat. Hned mi naskočil obrázek jak vystřižený z hororu, kde problikávají světla a při rožnutí se může hned za tebou zjevit duch. Cítila jsem tu spáleninu všude kolem mě a mokro v botách, až tak jsem se do ní vžila. Tóře nezávidím ani trochu, ať už jejího klienta, tak i toho kdo si ji najal. Jak Tóra přišla ke svému klientovi? Zavolal jí sexuální deviant, který znásilňoval malé kluky. A tím to jen začíná. Její klient má Downův syndrom, jak může tedy prošetřit vraždu tří lidí, kteří v domě uhořeli? Když jí ani sám obviněný nedokáže smysluplně odpovědět na její otázky. Na povrch vystoupá hned několik nejasností ohledně případu. Tóra musí zjistit, zda byl Jakob obviněný právem anebo se stal jen obětovanou ovečkou.  Kdo a proč podpálil dům doopravdy? Nebo to přece jen byl obviněný chlapec? Kdo Tóře posílá tajemné indicie přes sms zprávy? Co ty zprávy mohou znamenat? A jakou souvislost má duch dívky strašící v jednom domě s vyhořelou léčebnou? Nechte si vyskočit hus kůži a přečtěte si Ohnivého anděla.

Veliké plus, které v knize vidím je tykání všech postav. V poznámce překladatele se dozvíme, že to je na Islandu běžné. Moc se mi to líbilo, postavy vám hned byli bližší. Jako by to byly kamarádi, i když je v knize záporná postava, tak tím tykáním její povýšenost ani nejde vidět. Tóra je sympatická vyšetřovatelka, která se hezky stará o svého přítele. Místo toho, aby ho nechala doma se svými rodiči, tak ho bere spolu vyšetřovat případ. To mi bylo opravdu sympatické, navíc jeho pohledy a postřehy k případu znamenaly něco nového v ději a velké oživení. 

Další veliké plus, které kniha má. Těch podezřelých je opravdu spousta, už si říkáte, „Ano, ten to udělal.“ a ještě si klepete na hlavu, že to vyšetřovatelka nevidí. Že ty důkazy přece jasně na něj ukazují. A ono ne, stačí otočit pár stran a je zase všechno úplně jinak. Do posledních stran čtenář netuší, kdo za tím vším stojí. A tak to má u detektivky být. Knihu určitě doporučuji, mně se neskutečně líbila a hned si budu objednávat další.

Poté ho brali na noc k sobě, což se patrně dívčinu duchovi nelíbilo. Stále se probouzeli, protože přikrývky jim bez zvláštního důvodu pomalu klouzaly na podlahu. Zpod postele se ozývalo škrábání, zprvu sotva slyšitelné, potom stále hlasitější a důraznější. Zvuky přestaly, jakmile Halli vstal, nakoukl pod postel a ospale zamumlal, že to jsou jistě zatracené myši. Žádné zvířátko však nikdy nespatřil. Stejný chlad, jaký vládl v Pésiho pokoji, naplňoval nyní ložnici rodičů, také se tu potila okna a kolísal proud. Kromě toho se před prahem dělaly malé loužičky, které ve tmě vypadaly jako krev, ale na světle se ukázalo, že je to voda. Přišli dva pokrývači, vylezli na střechu, ale nenašli žádná netěsná místa. Ze zpětného pohledu bylo neuvěřitelné, jak dlouho tohle všechno snášeli, aniž by vyhledali nějakou pomoc. Jednoho rána Berglinda oznámila, že už to déle nevydrží, že by dům měli ihned prodat bez ohledu na hospodářskou krizi a stagnaci trhu s nemovitostmi. Když se probudila, jejich šaty visely na skříni v ložnici, a to ne jen tak nějaké, nýbrž Halliho oblek s košilí a kravatou a s ním ladící Berglindino oblečení. Byly to přesně tytéž svršky, které měli na sobě toho večera, kdy chtěli slavit Vánoce. Když ale včera uléhali, na skříni rozhodně nic neviselo. Halliho to poprvé vyděsilo tak hrozně jako Berglindu, což jí nahnalo ještě větší strach, než už měla.

Recenzní výtisk poskytlo nakladatelství Metafora. 

RECENZE: Čarodějka stínů - Kalayna Price

NÁZEV: Čarodějka stínů

NÁZEV ORIGINÁLU: Grave witch

AUTOR: Kalayna Price

ŽÁNR: Fantasy

SÉRIE: Alex Craft

DÍL: První

STRAN: 304

NAKLADATELSTVÍ: Baronet

ROK VYDÁNÍ: 2012

PROVEDENÍ: Vázaná

VĚK: 13+

Hodnocení: 50 %

Skutečnost, že stínová čarodějka Alex Craftová dokáže mluvit s mrtvými, neznamená, že se jí vždy zamlouvá, co se jí mrtví snaží říct… 
Coby soukromá vyšetřovatelka a policejní konzultantka viděla Alex Craftová už hodně důsledků černé magie. Ačkoli má dobré vztahy s Deathem, Smrtí samotnou, nic ji zatím nepřipravilo na její poslední případ. Alex vyšetřuje případ sériového vraha, když na ni zaútočí duch oběti, kterého povolala – a to by mělo být nemožné. Pokus o atentát na její osobu je neúspěšný jen proto, že na poslední chvíli zasáhne Death. A když vám i Smrt zachrání život, víte, že váš čeká špatný den… 
Alex se musí spojit s drsným detektivem z oddělení vražd Falinem Andrewsem, aby spolu případ vyřešili. Andrews ovšem něco ukrývá a jeho nechuť k Alex je víc než zřejmá. Andrewsovu pomoc bude ale Alex potřebovat, aby rozpletla zapletenou síť politiky reálného i nadpřirozeného světa a dostala vraha, jenž v rukou třímá moc tak zlověstnou, že to může nakonec stát Alex nejen její život, ale i duši…

Nejspíš to bude brát jako důkazní materiál. Policie mi oblečení ze včerejška stále nevrátila. Jestli to takhle bude pokračovat dál, celá garderoba mi skončí v malých papírových pytlících. Falin otevřel dveře na své straně a z kapsy vytáhl zapalovač. Beze slova přiložil plamen k tílku. "Hele! Co myslíte, že.." Top chytl plamenem a vzduch se naplnil pachem pálené látky. Vyskočila jsem z auta. " Jste šílenec." 

Celou dobu jsem přemýšlela, co mi to připomíná. Nakonec jsem si vzpomněla. Připomíná mi to knihu Magie mrtvých od Ilony Andrewers. Myslím si, že komu se líbila kniha Magie mrtvých, tak to je něco pro něj. Někdo tuto knihu přirovnává ke knihám Patricie Briggs a její hrdince Marcy Thmopson, ale jako velká fanynka a milovnice Marcy a jejího světa nemůžu souhlasit.

V knize jsou hned tři věci, které se mi nelíbí. Alexin pes PK, který má chocholku na hlavě, co je asi tak moc důležité, aby to bylo zmíněné hned na straně 81 a opět na straně 83. A navíc jeho jméno PK, u kterého se až nakonec dozvíme, že to znamená Princ Krasoň. Tak nevím, co je lepší. 

Alex (hlavní hrdinka) během celé knihy zadrží tak patnáctkrát dech, až zapomene dýchat. Nějak podobně je to tam popisováno. 

Mohla by se dát k potápěčům, když tak pilně cvičí zadržování dechu. Jinak knize nemám moc co vytknout. Sice jsem ji dala na databáziknih 3 hvězdy, ale jen z toho důvodu, že mně se to nelíbilo a ne, že by to bylo špatně napsané.

Teď k ději:

Alexis je čarodějka, kterou nesnáší její vlastní otec. Dokonce figuruje ve vládě, která je přímo proti všemu nadpřirozenému. Jednoho dne Alexis zavolá její sestra, která si ji objedná na vyvolání duše neboli stínu. Chce zjistit, jak zemřel bývalý guvernér, ne však všechno je podle jejich představ. Na Alex zaútočí duch, kterého vyvolá, což není normální. Nakazí se podivným kouzlem, které nikdo nezná a neumí ho vyléčit. Aby toho nebylo málo, ve městě někdo vraždí ženy. Asi kvůli rituálu, to nikdo neví. Alex se dostává na tenký led, někomu se její vyšetřování nelíbí a snaží se za každou cenu Alex zastavit. Alex je přiřazen protivný agent, který ji nedá ani na chvilku spát. Všechno se postupně tak zamotává, že nikdo netuší, kdo by mohl být viník vražd. Alex na to naštěstí není sama, má ducha, který se sám od sebe rád objevuje kdekoliv, kde je Alex. Rád by pomohl dopadnout svého vraha. Jak to vše dopadne, nechám už na Vás, abyste si to přečetli. :)