RECENZE: Dar vlka - Anne Rice

NÁZEV: Dar vlka

NÁZEV ORIGINÁLU: The Wolf Gift

AUTOR: Anne Rice

STRAN: 490

ROK VYDÁNÍ: 2012

ŽÁNR: Fantasy, romantická

NAKLADATELSTVÍ: Baronet

PROVEDENÍ: Vázaná

VĚK: 16+

Nový svět - moderní, přitažlivý, plný špičkových technologií - a uprostřed něj příběh tak starý a přesvědčivý, jako samotná historie: stvoření vlkodlaka, přepracované a znovu sepsané Annou Riceovou, vypravěčkou fascinujících příběhů a čarodějkou, která dokáže vytvořit neobyčejné světy. Příběh se odehrává v současnosti.Je situován na divoké pobřeží Severní Kalifornie, na útes vysoko nad Pacifikem, kde se nachází velkolepé panské sídlo s půvabnou a vzrušující historií, obklopené sekvojovým lesem.

Mladý reportér nedávno zaměstnaný u San Francisco Observer. Starší žena, vítající jej v majestátním rodinném domě. On tam přijel psát článek. Ona chce urychleně prodat onen dům. Náhodné setkání mezi dvěma naprosto odlišnými lidmi. Idylická noc - přerušená tragickou událostí - mladý muž je bezdůvodně napaden, pokousán, šelmou, ze které díky tmě spatří pouze obrys. Brutální epizoda děsivým způsobem změní Reubenovi celý život. Mladý muž je lapen v extázi a v hrůze, snaží se přijmout, čím se stal, a obává se budoucnosti. Zároveň ho ale vlčí dar nesmírně vzrušuje.Odolává potěšení a vlčí divokosti, a zároveň získal silný smysl pro dobro. Na stopě mu jsou vládní složky, média a vědci (důkazy plynoucí z DNA ohrožují jeho dvojí život). Potkává opravdovou lásku a přemýšlí nad stále se vynořujícími otázkami týkající se jeho nové existence: Proč a jak tenhle dar získal? Jaký doopravdy je? Co znamená ona tajemná posedlost dobrem? A jsou tu další takoví jako on - strážci, kteří jako oko v hlavě střeží prastará tajemství a znalosti z alchymie? Během hledání cesty, jež by spasila jeho duši, prožíváním situací, ve kterých musí čelit pokušení, a vzrušujícího putování si začíná uvědomovat, že se stává obojím, člověkem i vlkem.

„Na svůj věk jste dost vysoký,“ pokračovala Marchent.

„A myslím, že i dost vnímavý, když dokážete

ocenit tenhle chladný a ponurý kus země. Když mně

bylo třiadvacet, toužila jsem po New Yorku a po Paříži.

V obou těch městech jsem byla. Chtěla bych vidět

všechna hlavní města na světě. Copak, urazila jsem

vás?“

„Ne, to jistě ne,“ vyhrkl rychle Reuben a znovu se začervenal.

„Mluvím jen o sobě, Marchent. Ale nebojte

se, přemýšlím jen a jen o vašem příběhu. Zakrslé duby,

vysoká tráva, vlhká půda, kapradí, snažím se vrýt si tohle

všechno hluboko do paměti.“

 (obsahuje spoilery!!!)

Annu Rice, autorku Interview s upírem nemusím pro většinu čtenářů ani představovat. Tentokrát, ale nebudeme číst zase jednu knihu s upíry, kterých je dnes po úspěchu Stmívání až moc. Dnes si přečteme něco od druhé strany, která je většinou proti upírům a to jsou vlkodlaci.

Musím říct, že už krásně provedený obal knihy mě velice dlouho lákal, abych knihu sehnala a přečetla. A tak se mi povedlo 14. 10. 2013 konečně knihu půjčit z knihovny a začít číst. A tady je můj pohled na knihu.

Kniha je o Raubenovi, kterému také říkají Hezounek. Je to pohledný mladý muž, který nemá velké sebevědomí. Miluje svou rodinu, má přítelkyni a práci, která ho baví. Jednoho dne se potká s Marchent, která z důvodů, ztracení jejího strýce prodává jeho dům, který zdědila. Nechce, aby ji starobylý dům připomínal vzpomínky na něj. Rauben jako reportér má sepsat článek o domě, sám se do domu zamiluje, do jeho pokojů, které jsou plné starožitného nábytku, do pokladů, které se skrývají na půdě.  A tak chce Marchent nabídnout, že dům si koupí on sám. Marchent se Rauben líbí, zavolá právníkovi a domluví vše tak, aby Rauben dům dostal darem. O pár minut později jde z dolního patra slyšet rozbíjení skla, Merchenini bratři, oba dychtivý po penězích zabijí svou sestru a Rauben přilákán hlukem sejde dolů, kde ho pokouše pes. Zraněný hledá telefon a viníky, ti leží už mrtví na zemi, pes je zardousil. Někdo neznámý zavolá policii a sanitku do domu. Rauben je převezen do nemocnice, kde se až zázračně rychle vyléčí, dokonce mu zesílí a povyrostou nohy a narostou mu delší vlasy. Když chtějí zaměstnanci nemocnice prozkoumat jeho zvláštní změnu, vzorek jeho DNA se pokazí, následně odebraný vzorek taky tak. Rauben z nemocnice skoro uteče, nedá mu to a vydá se do domu, kde byl pokousán a málem zavražděn. 

Nemůže ale usnout, už v nemocnici slyšel podivné hlasy lidí, kteří jsou v úzkých. Nechápal to, a cítil z toho značný neklid, který ho dohnal k proměně ve vlkodlaka, který se vydá pomáhat. Z důvodů, které nechápe, ho jeho nové já nutí noc co noc se proměnit a vydat se za zoufalými hlasy, aby potrestal a zabil zločince, kteří vyzařují jen zlem. Kolem Vlčího muže, jak se sám Rauben pojmenuje v jednom ze svých článků, je velká publicita. Lidé svého nového hrdinu zbožňují a policie zoufale hledá vraha. Do Raubenova života vstupuje nová žena, Laura, která žila v lese na samotě. Oba se do sebe zamilují a Rauben si vezme Lauru k sobě domů. Laura není smířená s krutostí, s kterou Vlčí muž zabíjí své oběti, ale Raubena miluje a chápe, že tito zločinci nemají své místo na zemi, a bude bez nich lépe. 

Do příběhu pomalu ale jistě vstupuje ztracený strýc Felix, jak se ukazuje tak žije a je také vlkodlakem. Konec knihy je pro mě velkým zklamáním a ničí mi to celý dojem z knihy. Přišlo mi to velice zdlouhavé, povídání o bozích, o historii vlkodlaků, atd.. Nemůžu si pomoci, ale poslední kapitolu, možná i dvě jsem musela překousnout. Podle mě, tam vůbec žádný rozhovor Felixe a jeho přátel s Raubenem nemusel být. Stačilo by, jen aby Rauben proměnil milovanou ženu také na vlkodlaka a mohli spolu žít šťastně až do smrti, to by mi jako konec stačilo. Ne to filozofování, kterému ani pořádně nerozumím.

Trochu jiné pojetí vlkodlaků, než na které jsme zvyklí. Zajímavý nápad, vlkodlaci, kteří vycítí zlo, a jsou nuceni ho zastavit.

Všechny ty filozofické debaty. U knihy takového rázu, nechci, aby se řešilo, zda existuje bůh a nebo ne a jestli ovlivňuje naše chování.