RECENZE: Deník úúúplně obyčejného vlkodlaka vytí na měsíc a jiné trapasy - Tim Collins

NÁZEV: Deník úúúplně obyčejného vlkodlaka vytí na měsíc a jiné trapasy

AUTOR: Tim Collins

ROK VYDÁNÍ: 2013

ŽÁNR: Fantasy

NAKLADATELSTVÍ: Fragment

PROVEDENÍ: Brožovaná

VĚK: 11+

HODNOCENÍ: 55%

Jsem Luke Thorpe a je mi patnáct. Ve škole mi jde matika, zato sport je tragédie. No co, to by se dalo přežít. Nejhorší je, že nejsem tak úplně normální... Docela nedávno jsem zjistil, že jsem vlkodlak. Znáte to, dlouhá srst, špičaté zuby a vytí na měsíc – to umí pořádně zkomplikovat život. A když se poblíž objeví úhlavní nepřítel vlkodlaků, je na problém zaděláno.

Luke na první pohled vypadá jako obyčejný puberťák. No dobře, ne tak obyčejný, je to šprt a zrzek k tomu. A aby toho nebylo málo, zničeno nic se začne v hodinách ve škole měnit ve vlkodlaka. Zažije díky tomu spoustu trapných situací. Pod svá křídla si ho vezme vůdce tamější smečky. Učí ho zvládat proměnu a bojovat. Není to jen tak, Ryan jak se vůdce jmenuje, chce, aby Luke pomohl v boji proti Vladovi, vůdci upírů. 

To se však nesmí stát, Luke je v posledním ročníku a potřebuje se učit na zkoušky. Jak skloubí učení a bojové tréninky? Dá se vůbec zabránit válce mezi upíry a vlkodlaky? Kamarádka Chloe vymyslí plán, při kterém založí Mírové hnutí vlkodlaků. Dokáží dva kamarádi zabránit válce, při které by umírali zbytečně nadpřirozené bytosti?

Kniha je určená pro čtenáře od 11 let, ale mně se také líbila. Byla vtipná, a stránky rychle ubíhaly. Mohly za to také časté ilustrace a emaily. Bylo to zase něco jiného, než obvykle čtu. Opravdu se u toho nemuselo přemýšlet. A příběh byl dobře vymyšlený.

To vím taky a nedokážu myslet na nic jiného. Nevím, co se se mnou děje, nevím, jak to mám zarazit, a nevím, jaké povolání může čekat na člověka s komunikačními schopnostmi Lassie, ale je mi jasné, že jsem si uřízl pořádnou ostudu. (str. 60)

Ta část mozku, která zůstala lidská, mi přikazovala, abych zůstal za popelnicemi a držel se mimo dohled, než někdo zavolá na oddělení stříbrných kulek v loveckých potřebách. (str. 79)

Věděl jsem, že je to špatný nápad, ale nedokázal jsem se ovládnout. Bylo to podobné, jako když načnete pytlík chipsů s tím, že si jich vezmete jenom pár, a nakonec je musíte sníst všechny. (str. 79)

Tuto knihu k recenzi daroval Fragment, tímto mu chci poděkovat.