AUTOR: U. Poznanski
NÁZEV ORIGINÁLU: Erebos
ROK VYDÁNÍ: 2011
ŽÁNR: Scifi a Fantasy
STRAN: 320
NAKLADATELSTVÍ: Fragment
PROVEDENÍ: Brožovaná
VĚK: Young adults
PROVEDENÍ: Brožovaná
VĚK: Young adults
Na jedné londýnské škole si mezi sebou žáci začnou předávat podivné balíčky, jeden se nakonec dostane i ke zvědavému Nickovi. V balíčku je DVD s počítačovou hrou. Hrou napínavou, a hlavně velmi inteligentní. Proč o ní ale nikdo nesmí mluvit a hráči musí dodržovat přísná pravidla? Na druhou stranu jim hra dokáže splnit i ta nejtajnější přání. Pokud neposlouchají nebo se znelíbí poslovi se žlutýma očima, čeká je trest. Jak je ale možné, že hra o každém všechno ví a neuděluje hráčům úkoly jen ve hře, ale i v realitě? Co hra vlastně chce? A jak ji může Nick zastavit?
Musím se přiznat, že jsem o Erebosu slyšela už mnohokrát, ale nevěděla jsem, o čem je. Červená obálka mi byla dobře známá, ale až ta černá od Fragmentu mě zaujala. A to hlásám heslo "Nesuď knihu podle obalu" a přitom si knihy vybírám jen podle obalů. A tak jsem si jednou napsala o Erebos.
Děj knihy se odehrává převážně na střední škole, kde začne mezi studenty kolovat zvláštní DVD, které je opředeno tajemstvím. Vlastníci DVD stojí vždy v ústraní a něco si mezi sebou šeptají. Všichni studenti, kteří DVD ještě nemají, chtějí vědět, co na něm je. Ani Nick není výjimka, snaží se získat DVD za každou cenu, až se mu to nakonec podaří. Co nejrychleji zapíná počítač, aby mohl nainstalovat obsah. Na ploše se mu objeví červená ikonka E jako Erebos. Konečně program spustí a okamžitě zjišťuje, že se mu do rukou dostala opravdu neobvyklá hra. Vypadá úplně jako živá, i se tak chová. Reaguje na jeho otázky, dokáže rozpoznat, jestli někdo lže a hlavně má přísná pravidla. Nick vklouzne do světa barbarů, vlkodlaků, elfů a podobných hrdinů. Netrvá to dlouho a hra Nicka zcela pohltí. Nick zapomíná spát, jíst a dokonce i začne chodit za školu, jen aby se mohl ve hře zúčastnit výprav a bojů s netvory.
Celou hrou ho provází podivný skřet, který začne Nickovi dávat úkoly i v reálném životě. Nick smysl těchto úkolů nechápe, netuší, jak je to možné, že skřet pozná, zda Nick úkol splnil anebo ne. Dostává se do kolotoče, jehož středem je hlavně získávání vyšších úrovní za jakoukoliv cenu. Čeho všeho jsou hráči schopní jen pro novou zbroj? Kdo hru ovládá, jak, a o co mu vlastně v reálném životě jde? Mohou se závislý a zmanipulovaní hráči stát nebezpečnou zbraní ve špatných rukou? Jsou schopní třeba i vraždy?
Můj názor:
Od poloviny knihy nastane velký nečekaný zvrat, nedokázala jsem předem odhadnout, jak to dopadne. Upozorňuje na nebezpečí internetu, že se všechny informace, které o sobě dáme na internet, může někdo zneužít.Také poukazuje na závislost na hraní počítačových her. V tomto případě je kniha poučná.
Do poloviny knihy místy docela nudné. Jen popisy hry, kde se ani moc nedělo.
Jde dlouho, než je přesvědčený, že v dálce vidí světlo. Prvotní radost se mísí se stísněností. Sarius sám v lese, to zní velmi zranitelně. Vytáhne meč a hned si připadá směšně, tak ho zase zasune. Každý krok se mu zdá zrádně hlasitý.
Když je oheň na dohled, Sarius vydechne. Scéna působí poklidně. V mihotavém světle stojí pouze dvě postavy: temný elf a upír. Ani jednoho nezná. „Čau, máte tu ještě místo?“ Temný elf, který se jmenuje Xohoo, trochu poodstoupí. „Jasně že máme. Dokonce i pro jedničku. Jak se jmenuješ – Sarius? Sakra, to mi připomíná latinu.“
„Žádný narážky na svět mimo Erebos,“ varuje ho upír, který se jmenuje Drizzel. „Jinak ti posel dá tak přes prsty, že ani neudržíš meč.“ Drizzel. S tímhle jménem se už Sarius setkal, jen si nemůže vzpomenout, co se o něm říkalo. Přemýšlivě pozoruje modře zářící řeku. „Hele, můžu se vás na něco zeptat?“ Drizzel vycení špičáky.
„Jasně. Jestli ti odpovíme, je ale jiná.“ Sarius důkladně přemýšlí, pak se teprve zeptá. „Jak to, že vidíte, že jsem jednička, a já vaše úrovně vidět nemůžu?“ Odpoví Xohoo. „Protože jsme dál než ty. Vidíš jen úrovně lidí pod sebou.“ „Takže až budu dvojka, rozeznám jedničky?“ „Přesně.“
Ke stažení Fragmentem uvolněná jedna kapitola z knihy.
Knihu k recenzi daroval Fragment, za to mu mockrát děkuji.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za zpětnou vazbu. :) Komentáře typu dvouslovné věty: Hezký blog, recenze, knihy + Váš odkaz na blog nebudu publikovat. Nezlobte se. :) Nepřijde mi to jako upřímný komentář, ale jen jako reklama.