RECENZE: Robin - Zdena Frýbová

Mé hodnocení: 50 %

Děti odletěly z rodného hnízda a Milena se svým mužem Rudolfem se těší na klidný život. To by ale nesměly být jejich děti, aby odešly bez velkého divadla okolo. Pro dobro rodičů, aby náhodou nezemřeli žalem, pořídí malé chlupaté štěňátko foxteriéra. Malá chlupatá kulička není zprvu ihned přijmuta zrovna s nadšením, pak ale vyhraje její roztomilost a nevinnost a ušáček zůstává v rodině. Co by taky takový malý plyšáček mohl udělat? Vždyť ani nebudou vědět, že je v bytě. Jak se mýlili. Robin, tak se pejsek jmenuje je ďábel v těle psíka. Nejenom, že je postrachem rodiny, ale i blízkého okolí. Kouše, štěká, utíká a zabíjí slepice. O problémy s ním není nouze, nejenže je vybíravý v jídle, nejenom má o sobě mínění, že jen kvůli něj se svět točí, ale i je rád naháněn po celé Praze a v lesích okolo rodinné chaty. Díky jeho kouskům je vyřčeno spoustu omluv a utraceno spoustu peněz na nápravy škod. Je to takový nevychovaný grázlík, který si za každou cenu dělá to, co sám chce.

Jakmile jsem vyslechla popis psa a seznam škod, které v ordinaci napáchal, byla jsem si jista, že je to Robin. Nejradši bych byla rovnou vyběhla z domu, ale pak jsem přece jenom zavolala Rudolfovi a Aleně. Rudolf měl poradu, takže jsem mu nechala vzkaz, zato Alena byla hotova okamžitě vyrazit. "Už letím, chytnu taxíka a jedu pro tebe. A vezmi do termosky teplou polívku, určitě je zubožený, no ať si mne ta baba nepřeje, ukradne cizího psa, budeme ji žalovat, a jestli ho tejrala, tak ji rozšlapu na místě, a vem s sebou taky piškoty." (str. 119)

Kromě Robina se v knize také vyskytují obě Mileniny děti. Honza a Alena četli v matčiných knihách o psychologii a rádi používají výroky z knih proti své matce, aby dosáhli svého. Jsou to chudáčci zbědovaní bez kousku soucitu a pochopení od rodičů, tak se tedy rádi prezentují. Ve většině knihy se objevují jako záchranáři a ochránci práv Robinka. Vždy jsou ochotní jít ho několik hodin hledat po celé Praze a skoro ani nemuknou. Jen aby Robinek nešel pryč. Alena vymýšlí samé bláznoviny a tak jednou přivede na chatu i svou přítelkyni z práce Ruth, která má problémy s manželem. Maminka psycholožka přece musí jejich ztroskotané manželství zachránit za každou cenu i přes její nesouhlas. Když se maminka k záchraně nemá, tak se do záchrany pustí sama Alena, která je rozhodnuta jít i přes mrtvoly, jen aby manželství své přítelkyně zachránila. Nebojí se použít jakýkoliv nástroj a příležitost. Při tom udělá nejeden přešlap a hloupost.

Můj názor:

Od tak vychvalované knihy jsem čekala o hodně více. Neříkám, že by kniha byla špatná, ale Robinek vesměs jen utíká, nebo něco rozkousává. V tomhle mi přijde kniha občas moc natáhnutá, přestože chápu, že utíká a tak musí občas utéct, ale nemusí ho v téměř polovině knihy někde hledat. Ani mi ty příhody nepřišly veselé, jako že ten pes byl nevychovaný až běda. Já bych ho asi na místě zabila a to jsem psomil. Myslím si, že mám s hafíkama, které s kamarádkou venčíme spoustu jiných a lepších historek, které by byly zábavnější.

Výčitky dětí na adresu matky mi přišly z počátku vtipně pojaté. Děti využívají matčiny psychologické profily a poučení proti ní samotné. Později už mě to dost rozčilovalo a nebavilo mě to číst. Naopak měla jsem chuť to přeskakovat. Pořád jen poslouchat, jak jsou nedoceněni a jak trpí kvůli matce depresemi, mě odrazovalo od čtení.

Oživením pro mě byla Ruth s jejím manželem. Ty způsoby, kterými je chtěla Alena stmelit, byly tak hloupé, že mě to vždy pobavilo. Asi nejlepší postavou byl otec rodiny, kterého nedokázalo téměř nic vytočit. Vše přešel s humorem a s klidnou hlavou. Dost jsem si ho oblíbila. Škoda jen, že hlavního psího hrdinu jsem měla nejméně ráda z celé knihy. Dokonce jsem měla chuť v polovině knihy knihu zaklapnout a nechat ji tak. Říkala jsem si, že o nic nepřijdu, moc se mi nechtělo pokračovat. Prostě místy jsem se nudila, a četla jsem knihu dál jen pro mou zásadu, že když něco rozečtu, tak to i dočtu. Nezasmála jsem se ani jednou, buď jsem suchar, nebo potřebuji něco víc. A tak knize dávám poloviční hodnocení. Nebylo to špatné, ale ani nějak úchvatné. Prostě to není jedna z těch knih, kterou bych doporučovala a vnucovala všem na potkání, což u některých knih, které mě uchvátí, dělám. :D

RECENZE: Hrej tajně - Emma Hart

 Mé hodnocení: 95 %

Hraj tajně je druhým příběhem ze série The game. Recenzi na první díl si můžete přečíst ZDE. Jak už to tak bývá u romantických knih, které jsou v sérii, tak dostávají v následujících knihách více prostoru vedlejší postavy. Tentokrát to je Megan a Aston, kdo četl první díl, tak zná. V prvním díle se mi zdál Aston jako blbec, ale v této knize jsem si ho zamilovala.

Aston je stejně jako jeho kamarád Braden sukničkář. Nedělá to ani tak pro potěšení, ale spíš aby na chvíli zapomněl. Nemá zrovna nejhezčí vzpomínky na dětství. Měl trochu problémy s matkou a tak jej vychovával starouš. Starouš je nová postava, kterou si rozhodně zamilujete. Je to starší pán zahalený v kouři z tabáku, ale duchem je mladý a hlavně je vtipný. Nerada jsem se s ním po přečtení loučila. Megan si z předchozího dílu moc nepamatuju, ale v tomto díle jsem si ji oblíbila. Holka z bohaté rodiny, která vůbec není rozmazlená, nebo namyšlená a co víc knihomolové nastražte ouška, ráda čte!!  Jednoho víkendu po sobě Aston a Megan zatouží a tak spolu hupsnou do postele. Úlet na jednu noc, říkali si, ale z jedné se stala druhá i třetí. Aston začne cítit, že tahle holka není jako ostatní. Zajímá se o něj a ona zajímá jeho. V začínající romanci by nebyl žádný háček nebýt Bradena, který se rád chová jako velký bratr a chrání Megan před všemi kluky v okolí, jen pro jistotu, aby ji žádný nemohl ublížit.

Společným tématem těchto dvou knih Hrej hráčem a Hrej tajně je temná minulost jednoho z páru. Aston má svého kostlivce ve skříni, kvůli kterému má nízké sebevědomí sám o sobě. Proto se chová někdy jako blbec. Oproti prvnímu dílu mi tento přišel uvěřitelnější. Hlavně rodinné problémy, které v prvním díle vycházely ze strachu z bratra, který jsem úplně nechápala. V tomto díle jsem hlavnímu hrdinovy jeho nízké sebevědomí nevyčítala, chápala jsem ho. V prvním díle mi do plných 100 % v hodnocení vadila ta sázka. Málo uvěřitelná, v jeden čas dva lidé si dají stejnou vsázku, ale tento příběh by se mohl klidně stát komukoliv z nás.

Za mě přečíst? Určitě ano, ano a ještě jednou ano. Většině se sice líbí více první díl, ale mě právě tento. To jsou přesně takové romantické knihy, které potřebuji, když chci číst o lásce, kde musí překročit nějakou překážku. Jsou to útlé knížky, takže vím, že když si pomyslím „Hmm teď bych měla chuť na nějakou romantickou knížku, ale nemám teď zrovna moc času na čtení“, tak si mohu vzít jednu z knih Emmy Hart a za den ji mám přelouskanou. Můj mozek dostane to, co chtěl. Bude po přečtení plout na obloze mezi hvězdami a na očích budu mít růžové brýle. A to je podle mého názoru občas třeba. Přečíst takovouto odlehčující četbu. Můžu říct, že jsem teď měla menší čtecí blok a tato kniha mě nastartovala a já za týden přečetla hned několik knih a to si myslím, že něco znamená.

Děkuji nakladatelství Galatea za poskytnutí recenzního výtisku. 

RECENZE: Templářská relikvie - Chloe Palov

Jelikož mám ráda filmy a knihy, kde se vyskytují různé symboly, záhady nebo tajemné skryté tunely apod. tak jsem si vybrala k recenzi knihu Templářská relikvie. Dost jsem se na ni těšila, protože mám ráda knihy Dana Browna a tato kniha slibovala podobný čtenářský zážitek. A musím říct, že tentokrát to není jen marketingový tah srovnávat Browna a paní Palov. Opravdu se mu může hrdě rovnat. Je to Dan Brown v sukních. Možná i trochu lepší, protože u Browna jsem se nachytala, že mě to občas nebaví při vysvětlování složitých zápletek. Tato kniha také vysvětlovala věci ohledně fyziky, ale to mi zase tak moc nevadilo, protože tady toho nebylo tolik. A možná je kniha více srozumitelná pro něžnější pohlaví.

Seržant Finn McGuire přišel při tajné akci v Sýrii o svůj prst. Pár měsíců na to přijde i o své přátelé a spolubojovníky a pro co? Pro jeden zlatý náhrdelník, který při akci ukradl v jednom z domů. Záhadným způsobem se jeho dýka, která byla ponechána v těle v daleké zemi, objeví na místě činu a seržant je podezřelý z vraždy svých přátel. Za tím vším stojí organizace Sedmička, která má veliký zájem o tento náhrdelník, je ochotna za něj zaplatit nehoráznou cenu, tak cenný ale není, takže v tom musí být něco jiného a seržant se to rozhodne zjistit. Jen tak jim ho nevydá, ví přesně, kdo jeho přátelé zabil, a chce pro tyto hrdiny spravedlivou odplatu.

Sedmička jeho odmítnutí vezme tak, že je jejich nepřítelem a snaží se jej za každou cenu chytit a zjistit, kde náhrdelník skrývá. Sedmička je totiž odnož nacistické skupiny, která i po válce pokračuje v okultním zkoumání. Náhrdelník potřebují, protože je na něm křižácká šifra, která je má dovést ke grálu. Sedmička doufá, že pomocí něj dokáží využít obrovskou energetickou sílu vril, který vzniká při východu hvězdy Siriuse.

Se seržantem Finem hledá vrahy a zároveň se před nimi ukrývá i svérázná Kate. Připletla se k tomu úplnou náhodou a nejednou je bez domova a utíká před nacisty, kteří se rozhodli, že zabijí i ji, protože ví příliš mnoho. A aby toho nebylo málo, tak Finn do všeho zatáhne i Katyniného bývalého milence Caedmona. Odborníka na templáře a egyptskou historii. Mimochodem hlavní postavu celé série, o čemž jsem vůbec netušila, protože jsem předchozí díly nečetla. Celou dobu jsem byla v domnění, že právě Finn je tou hlavní postavou.

Jestli je kniha originální, nebo není, o tom se dá polemizovat. Asi všechny knihy tohoto typu už navždy budou a jsou srovnávány s Brownem, já mám to štěstí, že jsem jej četla už dříve a tak jej nemám úplně živě v paměti. Hrdinové mi byli sympatičtí. Nemůžu se rozhodnout, jestli jsem měla raději Finna nebo Kate. Kate byla v každé situaci rozumná a děj hodně oživovala, kdyby tam nebyla, tak by se mi kniha tak nelíbila. Finna jsem měla ráda pro jeho drsnou i jemnou stránku. Nejvíce se mi líbily výměny názorů mezi jím a Caedmonem. Opravdu se neměli rádi a tak se nenechají na chvilku na pokoji. Místo děje Paříž jsem už myslím někde viděla. O postavách se toho dozvíme hodně a to se mi líbilo, i o těch, které nejsou úplně hlavní. Není to jen ten „velký nacista s bouchačkou v ruce“, ale i někdo, kdo má své starosti a problémy. Dozvíme se spoustu věcí o Egyptě a Templářích a to se mi vždy líbí. Dala bych do knihy i více symboliky a různých vodítek, ale to nevadí. Třeba by pak zase byla přeplácaná. Pro mě to byla výborná kniha, která se četla opravdu sama. Pořád jsem ji odkládala pro její tloušťku, že nevím kdy na ni budu mít dostatek času a nakonec byla přečtena za tři dny.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Metafora!!

RECENZE: Podivuhodná cesta fakíra, který uvízl ve skříni z IKEY - Romain Puértolas

Rabíndranáth Sušíl Krávalpindí (čti Rabín-Dral-Nasušil-A-Kráva-Má-Pindy) je povoláním fakír. Žije v jedné malé a chudé vesničce, kde se živí podvůdky na nevzdělaných vesničanech. Jednou se dobrotiví vesničané složí na letenku, aby mohl jejich zázračný fakír letět do Francie a koupit si novou postel s hřeby Bodlina. Úkol zněl jasně, nasednout do letadla, koupit postel, letět zase zpátky a postel udat za co nejlepší peníz. Co by se mohlo pokazit? Já vám to řeknu. Úplně všechno. Náš fakír nemá peníze a tak místo hotelu chce přespat v obchodě pod postelí. Uslyší kroky zaměstnanců a v rychlosti se schová do skříně. Právě tato skříň bohužel má putovat do Anglie a tak se rabín vydává na svou první nedobrovolnou cestu. Spolu s ním pocestujeme všemi nepravděpodobnými prostředky, jaké si umíme představit. Vše začne skříní, pokračujeme kufrem, létajícím balónem, lodí, náklaďákem,..  Tento příběh spojuje tolik nepravděpodobných událostí, kolik si umíte představit.  Fakír během devíti dní stihne procestovat kus světa, navštíví například Itálii, Francii, Velkou británii, Lybii a Španělsko. Vše nedobrovolně musím podotknout. Na celé jeho cestě ho bude neúprosně pronásledovat cikánský taxikář, kterého rabín ošidil na letišti. Rabín je hrdina sympatický, je to sice zlodějíček, který pomocí podvodů chce hlavně naplnit své vlastní kapsy, ale postupem času změní myšlení. K tomu mu hlavně dopomohou lidé, které na svém putování potká. Zjistí, že se vlastně nemá tak špatně a že jsou někteří, kteří jsou na tom mnohem hůř než on sám.

Na člověka, který nikdy dřív necestoval, si od včerejška pořádně dopřával, jako by mu osud chtěl vynahradit zmeškaná léta. Cestováním člověk mládne, říká se, to z něho bude za chvíli novorozeně, pokud tedy mládnutí platí i pro cestování ve skříni a v kufru – pro uchování svěžesti ne zcela vhodných.

Vše v knize je okořeněno velkou dávkou humoru, ale i vážných témat, jako je migrace nelegálních

přistěhovalců. Některé slovní hříčky mě málem katapultovaly z křesla, jak jsem se smála. Jiné časem přestaly býti vtipné, jako například výslovnost jmen hrdinů v závorkách. Jak se říká opakovaný vtip už není vtipem. Nicméně to nic nemění na čtivosti knihy. Já jsem ji zvládla přečíst během pár hodin. Je to taková oddechová knížka. Vadilo mi, že v knize nejsou odděleny kapitoly. Je zde jakýsi náznak, ale pro mě nedostatečný. Někdy máme v půlce strany pár odstavců a zase je strana ukončená. K plusům dávám humorné scénky, které umí opravdu pobavit. Jako další plus uvedu příběh, který fakír píše skrčen v letadle na svou košili. Ten příběh se mi upřímně opravdu hodně líbil, škoda, že nepsal o tom. Byl o člověku s velkým srdcem a o milosrdnosti. Moc hezky vymyšleno. Jako další z plusů uvedu Mezinárodní poznávací značky, které jsou vždy vytištěny (na začátku kapitoly??), když se rabín dostane do jiné země. Líbí se mi, že autor vzal kus sebe a své práce pohraniční strážce a poukázal na problém s emigranty. Kniha pobaví, ale zároveň i nasadí brouka do hlavy. A hlavně poukáže i na vážné téma.

Když kolem procházel hlučný Ital mávající při řeči rukama, zvedlo se jeho vinou drobné smítečko prachu a padlo krásné hrečce do zeleného oka. Podrážděné oko zamrkalo a vyklouzla z něho čočka, která okamžitě zapadla do džungle modrého koberce na podlaze. Mladá žena se pár minut plazila po kolenou mezi dvěma křesly a pročesávala svými dlouhými  jemnými prsty vlněná vlákna, za chvíli ji přišla na pomoc letuška. Ani ve dvou se jim však nedařilo lépe a Sophie Zmarsou se musela smířit s děsivou skutečností, že oslepla na jedno okno. Což je pro herečku, která zrovna nenatáčí Piráty z Karibiku, neudržitelná situace, v tom se mnou budete jistě souhlasit.

Kniha mi hodně připomínala francouzské filmy o Bažantech, jestli znáte. Prostě to jsou takové hlouposti poskládané na sobě, ale přitom je to vtipné a vy se u toho dobře pobavíte. Někde jsem se smála a někde naopak mi bylo líto těch, kteří nemají takové štěstí jako my. Rádi by žili slušný život, vydělávali by peníze, které by poslali zpět domů, ale není jim to povoleno. Jsou z devadesáti procent neúspěšní, někteří zemřou už při útěku, a další jsou chyceni a navráceni zpět do země. Po přečtení knihy jsem pročetla ne jeden článek věnovaný nelegálním přistěhovalcům. Myslím si, že nikdo nebude litovat, když věnuje knize pár hodin čtení. Já byla mile překvapena. Upřímně, vidět obálku knihy v knihkupectví, tak si knihu nekoupím. Ale rozhodně nelituji přečtení, naopak mě se to líbilo. Myslím si, že každý tam najde to svoje, co by se mu mohlo líbit. Vážné téma, láska, humor? To vše lze v knize nalézt.

Mé hodnocení: 60 %

Za recenzní výtisk bych ráda poděkovala 2media.cz

RECENZE: Objetí - Jessica Shirvington

Mé hodnocení: 80 %

Asi každý někdy přemýšlel, co se s ním stane po jeho smrti. Přijde do nebe? A co když je ten, kdo zemře těhotná žena? V tomto případě, když při porodu zemře žena, tak se z dítěte stane poloanděl. Originální nápad, řekla jsem si po přečtení prvních stran.

Violet má za sebou pár nepěkných zážitků, které ji donutili dělat bojové umění. Na jedné z hodin pozná Lincolna, mladého a hezkého kluka, který s ní začne trénovat. Ráno běhají, odpoledne lezou po lezeckých stěnách a tráví spolu čím dál tím více času. Jak to tak bývá, tak se Violet do Lincolna zakouká. O to víc ji zasáhnou jeho lži, které se na den jejích narozenin provalí. Lincoln je poloanděl a Violet je souzeno být jeho partnerkou. Zní to skvěle, být souzena klukovi, kterého milujete, ale Violet se neumí přenést přes všechny lži a ani přes svou andělskou podstatu. Začne se tedy Lincolnovi vyhýbat, aby si všechno srovnala v hlavě, a v tom potká Fénixe, ješitného kluka, který ji umí odpovědět na otázky, které chce o sobě a světě andělů znát. Tak dostaneme základ k milostnému trojúhelníku. Jednoho miluje, ale nechce s ním být v jedné místnosti. Druhého miluje, nebo ne? Ovládá jen její emoce, nebo ho miluje skutečně? Co dokáže pro jednoho z nich obětovat? Přijme andělské objetí a stane se ochráncem? Pronásledována emigranty nebude mít na toto rozhodnutí moc času.

Po probuzení jsem spatřila Fénixe usazeného na konci postele. Pohled na nezvaného vetřelce v mém soukromí by mě správně měl pořádně naštvat, ale zůstala jsem v klidu. „Zase mi ovlivňuješ emoce?“ ušklíbla jsem se a přitom si odkašlala. „Ne.“ Nebyla jsem si jistá, jestli Fénix nelže. Dlaní mi uhladil přikrývku, ale hned ji zase pomuchlal a zaťal pěst. Trucoval. (str. 180)

Kniha byla velmi čtivá. Ze začátku mě okamžitě chytila atmosféra, kterou autorka dokázala precizně popsat. Vžila jsem se do Violet a cítila jsem to souznění s Lincolem, a ten pocit, jak se cítíte doma. Lincolna jsem si zamilovala hned na prvních pěti stranách. Dost mě mrzelo, že byl pak zastrčen do pozadí. Fénixe jsem naopak neměla od začátku ráda. Byl vlezlý a namyšlený. Jeho postava nebyla ani dobrá a ani zlá. To se mi vždy líbí, alespoň to není jen černé, nebo bílé. A jeho schopnost ovládání emocí byla zlověstná. Asi nejvíce mě rozčilovala hlavní hrdinka a její přelétavost mezi oběma muži. Jednomu vyzná lásku a s druhým se vyspí. Na druhou stranu se mi líbily popisy pocitů, které má Violet v blízkosti emigrantů. Chuť jablek, vítr ve vlasech, zpěv ptáků, svrbění kůže, to vše jsem si uměla představit. Popisy andělských hodností a vysvětlování všeho kolem nich mi místy přišlo složité, jindy zase perfektně zasazené, že vám hned svitne, proč jsou věci tak, jak jsou. Konec knihy vysvětluje, co potřebujete vědět, vyvede vás z omylů a načrtne děj druhého dílu. Uzavře se tak příběh této knihy a vy můžete v klidu spát.

Mlčení se prohlubovalo, ale nakonec ho přerušil Lincoln. „Uznávám, že jsem zklamal tvou důvěru. Až přijmeš objetí a staneš se Grigori, všechna tajemství budou rázem zbytečná, Přísahám, že před tebou už nikdy nic nezatajím.“ (str. 178)

Děkuji nakladatelství Práh za poskytnutí recenzního výtisku!! 

Autoři obrázků: Sakimichan a Kejablank

PŘÍRŮSTKY: Srpen 2014

Tak jsem tady zase s dalšími knihami. Opět jsem něco nakoupila v levných knihách u nás v Krnově a pak je zbytek z bazaru. Tentokrát jsem i poprvé zkusila výměnu knih, takže i z tohoto soudku se tady něco najde. No jdeme na ty krásky ne? :)

Celkem je to 17 krásných knih!! Měla jsem jich i více, ale ne takové drahé :D.

Začnu asi tím, čím bych se chtěla nejvíce pochlubit, protože jak já říkám, kdo jiný ti rozumí, jak knihomol. Nikomu jinému se pochlubit nemůžu.. nechápali by to, však to znáte. :)

Je to série Hra o trůny. První díl jsem si koupila za maturitu a teď mi došel konečně i zbytek. Zase odměna za ty dva měsíce práce na poli. :D Jen a jen pro tyto knihy jsem zatnula zuby a každý den tam chodila. (PS: Zjistila jsem, že je téměř nemožné vyfotit tyto knihy vedle sebe, aby šli vidět obaly knih i tloušťka. Než došlo k této fotce, tak jsem jich nafotila přesně 32 pokusů :D Buď jsem amatér, nebo se to nedá :D)

Pak tady mám pár kousků z levných knih. Už tak stály málo a ještě když je tam ta 50 % sleva, tak proč bych tam nezašla že?? :)

Skrytý svět Jaro se ke mně dostal, ani nevím jak. Nikdy ze začátku po knihách z Plejády nesáhnu a nakonec vždy skončí v tašce s ostatními. Nevím, jak to dělají. Ostrovy pokladů mě lákaly, protože mám ráda piráty a tak by ta kniha o ostrovech a známých pirátech mohla být zajímavá. Sto tisíc království je podle anotace stejně propracovaný svět, jako jsou Hry o trůny, to se tedy píše v anotaci, tak jsem se musela přesvědčit a navíc ta obálka ááá.

Dále jsem si splnila sen a koupila si první dva díly Mercy Thompson. Jupíí teď ještě najít ty ostatní díly za tak bezvadnou cenu v bazaru. A první díl Bratrstva mi daroval můj bratříček. Přečetl a prý mu už k ničemu není. Hmm :) Miluju ho!!

Sedmého syna mám na seznamu už dlouho, a tak jsem ho konečně koupila. Původně jsem myslela, že je to fantasy, ani nevím proč. Tady se mi trochu vymstilo, že nečtu anotace. Ale je to kniha historická a ty čtu taky, takže mi to ve finále vůbec nevadí. Poslední dopis od tvé lásky mám také na seznamu dlouho, tak doufám, že když to má tak kladné hodnocení, tak že mě to nezklame jako Hvězdy nám nepřály. Da Vinciho kód nesměl v knihovničce chybět, třetí díl mám taky, tak už jen sehnat ten první. To je historicky první moje série, kterou čtu na přeskáčku. Omylem, ne cíleně. :D Drakovu přísahu jsem počenžovala za jinou knihu o One Direction, které jsem se ráda zbavila. Netušila jsem, že je to novela ke Škole noci, ale snad to pochopím i bez přečtení původní série. A nebo mě to donutí ji přečíst, abych to pochopila.

A nakonec tady mám další knihu z bazaru Než jsem tě poznala. Opět se budu opakovat, doufám, že nebudu zklamaná. A pak tady máme dva díly Prince z temnot, které jsem také vyměnila s jinou blogerkou za knihu svou. Vypadá to slibně, tak se těším, až se k nim prokoušu.

To by bylo tento měsíc vše. Četli jste? Znáte? Chtěli byste nějakou z knih?

RECENZE: Hrej hráčem - Emma Hart

Mé hodnocení: 70 %

Braden je namyšlený svalovec, který svádí jednu holku za druhou. Ne jedna holka ho za to nemá ráda, a tak se čtyři kamarádky domluví, že by potřeboval studenou sprchu. V opileckém rauši si vymyslí plán, při kterém slušňačka Maddie Bradena okouzlí, vyspí se s ním a odkopne ho. Přesně mu vrátit to, co on dělá ostatním holkám na potkání. Chtějí, aby i on zažil zlomené srdce. Maddie je krásná holka a tak nezůstala Bradenem nepovšimnuta. Jeho kamarádi si z něj střílejí a nabádají ho, aby si s ní užil, když se mu líbí. Nakonec vymyslí plán, při kterém má Maddie do měsíce podlehnout Bradenovu kouzlu. Plán zní: Maddie se musí do Bradena zamilovat a on se pak dostane do jejích kalhotek.

 Možná, že za to může jeho arogantní výraz, když svléká holky očima, zatímco ony na něj obdivně zírají. A to už vůbec nemluvím o jeho siláckých pózách, při kterých se ke všemu staví, jako by mu to bylo jedno a on byl středobodem vesmíru. Nebo je to zkrátka pouze tím, že může mít kteroukoliv holku z kampusu, ne-li z celého státu, na niž si ukáže prstem. Nejhorší na tom všem je, že i mně se zdá dost sexy, dokonce i přesto, že je ten poslední na světě, o kterého bych stála. Zvláště když mi úplně vším připomíná to špatné, co jsem za sebou nechala doma v Brooklynu.

Kniha Hrej hráčem je správná oddechovka. Je právě tou knihou, kterou si můžeme vzít právě na deku na koupaliště, nebo k moři. Je poměrně krátká, kapitoly jsou také krátké a díky tomu se to rychle čte. Nejsou tady žádné metafory ani žádné podtexty, takže kolem vás může skákat skupina dětí a křičet na celé kolo a vy budete vědět, co čtete. Kniha je psaná z pohledu Maddie a Bradena. Já osobně mám takové typy knih ráda. Kdo hledá podobně psané knihy, tak doporučuji Hříšnou touhu od Lenky Lanczové. 

Oživuje to děj a vy víte, co se komu odehrává v hlavě.

Maddie jsem měla ráda, neměla to zrovna lehké s bratrem a tak jsem jí fandila. Braden je prostě namachrovaný pablb, ale zároveň umí být i milý a starostlivý. Trochu mi v knize vadily vulgarismy, párty a alkohol, ale to prostě k vysoké škole a vůbec k dnešní době asi patří. Mě osobně tenhle styl života nesedí a neschvaluju ho.

 „Někdo by mu už měl konečně nakopat ten jeho zadek,“ povídá. „Vždyť on by jenom chodil a klátil všechno, co mu zkříží cestu.“ „Svatba?“ zopakuje Ryan. „To ne, u takových typů potřebuješ, ať se do tebe zamilují. To je jednoduché – zamiluje se, vyspíš se s ní a máš další sexy zářez na pažbě. Není co řešit.“

Jak kniha dopadne, víme od samého začátku, ale to ničemu nevadí. Právě to je to kouzlo oddechovek. Víme to, ale je nám to jedno. Pravděpodobnost, že by takovéto dvě sázky mohly vzniknout zároveň, je sice mizivá, ale to nevadí. Napadlo mě, zajímavější by to bylo, kdyby vznikly obě zároveň, ale kdyby byl cíl někdo jiný. Aby z toho byl milostný trojúhelník, to by teprve mohlo být zajímavé. :)

Knihu doporučuji jako nenáročnou knihu plnou romantiky a přátelství.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Galatea!!