Rabíndranáth Sušíl Krávalpindí (čti
Rabín-Dral-Nasušil-A-Kráva-Má-Pindy) je povoláním fakír. Žije v jedné malé
a chudé vesničce, kde se živí podvůdky na nevzdělaných vesničanech. Jednou se dobrotiví
vesničané složí na letenku, aby mohl jejich zázračný fakír letět do Francie a
koupit si novou postel s hřeby Bodlina. Úkol zněl jasně, nasednout do
letadla, koupit postel, letět zase zpátky a postel udat za co nejlepší peníz.
Co by se mohlo pokazit? Já vám to řeknu. Úplně všechno. Náš fakír nemá peníze a
tak místo hotelu chce přespat v obchodě pod postelí. Uslyší kroky
zaměstnanců a v rychlosti se schová do skříně. Právě tato skříň bohužel má
putovat do Anglie a tak se rabín vydává na svou první nedobrovolnou cestu. Spolu
s ním pocestujeme všemi nepravděpodobnými prostředky, jaké si umíme
představit. Vše začne skříní, pokračujeme kufrem, létajícím balónem, lodí,
náklaďákem,.. Tento příběh spojuje tolik
nepravděpodobných událostí, kolik si umíte představit. Fakír během devíti dní stihne procestovat kus
světa, navštíví například Itálii, Francii, Velkou británii, Lybii a Španělsko.
Vše nedobrovolně musím podotknout. Na celé jeho cestě ho bude neúprosně
pronásledovat cikánský taxikář, kterého rabín ošidil na letišti. Rabín je
hrdina sympatický, je to sice zlodějíček, který pomocí podvodů chce hlavně
naplnit své vlastní kapsy, ale postupem času změní myšlení. K tomu mu
hlavně dopomohou lidé, které na svém putování potká. Zjistí, že se vlastně nemá
tak špatně a že jsou někteří, kteří jsou na tom mnohem hůř než on sám.
Na člověka, který nikdy dřív necestoval, si od včerejška pořádně dopřával, jako by mu osud chtěl vynahradit zmeškaná léta. Cestováním člověk mládne, říká se, to z něho bude za chvíli novorozeně, pokud tedy mládnutí platí i pro cestování ve skříni a v kufru – pro uchování svěžesti ne zcela vhodných.
Vše v knize je okořeněno velkou dávkou humoru, ale i vážných
témat, jako je migrace nelegálních
přistěhovalců. Některé slovní hříčky mě málem
katapultovaly z křesla, jak jsem se smála. Jiné časem přestaly býti
vtipné, jako například výslovnost jmen hrdinů v závorkách. Jak se říká
opakovaný vtip už není vtipem. Nicméně to nic nemění na čtivosti knihy. Já jsem
ji zvládla přečíst během pár hodin. Je to taková oddechová knížka. Vadilo mi, že
v knize nejsou odděleny kapitoly. Je zde jakýsi náznak, ale pro mě
nedostatečný. Někdy máme v půlce strany pár odstavců a zase je strana
ukončená. K plusům dávám humorné scénky, které umí opravdu pobavit. Jako
další plus uvedu příběh, který fakír píše skrčen v letadle na svou košili.
Ten příběh se mi upřímně opravdu hodně líbil, škoda, že nepsal o tom. Byl o
člověku s velkým srdcem a o milosrdnosti. Moc hezky vymyšleno. Jako další
z plusů uvedu Mezinárodní poznávací značky, které jsou vždy vytištěny (na
začátku kapitoly??), když se rabín dostane do jiné země. Líbí se mi, že autor
vzal kus sebe a své práce pohraniční strážce a poukázal na problém s emigranty.
Kniha pobaví, ale zároveň i nasadí brouka do hlavy. A hlavně poukáže i na vážné
téma.Když kolem procházel hlučný Ital mávající při řeči rukama, zvedlo se jeho vinou drobné smítečko prachu a padlo krásné hrečce do zeleného oka. Podrážděné oko zamrkalo a vyklouzla z něho čočka, která okamžitě zapadla do džungle modrého koberce na podlaze. Mladá žena se pár minut plazila po kolenou mezi dvěma křesly a pročesávala svými dlouhými jemnými prsty vlněná vlákna, za chvíli ji přišla na pomoc letuška. Ani ve dvou se jim však nedařilo lépe a Sophie Zmarsou se musela smířit s děsivou skutečností, že oslepla na jedno okno. Což je pro herečku, která zrovna nenatáčí Piráty z Karibiku, neudržitelná situace, v tom se mnou budete jistě souhlasit.
Kniha mi hodně připomínala francouzské filmy o Bažantech,
jestli znáte. Prostě to jsou takové hlouposti poskládané na sobě, ale přitom je
to vtipné a vy se u toho dobře pobavíte. Někde jsem se smála a někde naopak mi
bylo líto těch, kteří nemají takové štěstí jako my. Rádi by žili slušný život,
vydělávali by peníze, které by poslali zpět domů, ale není jim to povoleno.
Jsou z devadesáti procent neúspěšní, někteří zemřou už při útěku, a další
jsou chyceni a navráceni zpět do země. Po přečtení knihy jsem pročetla ne jeden
článek věnovaný nelegálním přistěhovalcům. Myslím si, že nikdo nebude litovat,
když věnuje knize pár hodin čtení. Já byla mile překvapena. Upřímně, vidět
obálku knihy v knihkupectví, tak si knihu nekoupím. Ale rozhodně nelituji
přečtení, naopak mě se to líbilo. Myslím si, že každý tam najde to svoje, co by
se mu mohlo líbit. Vážné téma, láska, humor? To vše lze v knize nalézt.
Mé hodnocení: 60 %
Za recenzní výtisk bych ráda poděkovala 2media.cz
Nápad je to dost střešněný :D :D
OdpovědětVymazat