RECENZE: Trable - Samantha Towle

Mia neměla nikdy lehký život. Otec, který by ji měl pomáhat, to všechno začal. A teď? Konečně zemřel a Mia je svobodná. Zdědila slušný balík peněz a mohla by si bezstarostně žít, jenže to by nesměla chodit s Forbesem. Lidským odpadem. Dělá to samé, co její otec a ona s ním i přes to zůstává, protože nechce být úplně sama na světě. Přeci jen jednoho dne její pohár trpělivosti přeteče a ona před ním uprchne. Žádnou rodinu nemá, žádné kamarády. Neví kam jít. Nasedne do auta a do vyčerpání jede rovnou za nosem. Vyspí se v pochybném hotelu a tam ji to napadne. Zkusí najít svou matku a zeptá se jí, proč se jí vzdala a nechala jí s tou lidskou stvůrou Oliverem, jejím otcem. Plná elánu nasedá do auta a jede vstříc městečku, o kterém ví, že tam matka před několika lety žila. Dostává se tedy do městečka, kde by měla žít její matka. Pro začátek se zastaví na oběd a milá servírka ji doporučí jeden zapadlý, tichý hotel. Tady potkává Jordana, který zastupuje otce v recepci. Jordan je sukničkář, ale upřímný sukničkář. Nechce se vázat a už vůbec nechce, aby někdo ovládal jeho city, aby ho nemohl zranit. Mia stále přepadávána zlými vzpomínkami a fobiemi se jej bojí, ale později vidí, že to není žádný bestiální vrah a díky jednomu čtyřnohému tvorovy se spřátelí. Jordan od první chvíle, kdy ji poprvé uviděl, ví, co by s ní nejraději dělal. Jenže s Miou to není vůbec tak lehké, nemůže se k ní ani přiblížit, aby neucukla, tak jak by ji měl dostat do postele? Navíc Mia pomalu odhaluje svou minulost a Jordan už ani nechce takhle ji využít. Nejraději by zabil jejího přítele a ochraňoval ji do konce jejího života. To se mu vůbec nepodobá.

Příběh Mii se mi velmi vštípil do paměti. Mohou za to také osobní zkušenosti, takže vím, že tak člověk opravdu reaguje. Myslíte si, že jakmile je ta osoba, která vám ubližuje pryč, tak se uvolníte, ale není to pravda. Táhne se to dlouhou dobu s vámi a asi nikdy na to úplně nezapomenete. Trochu mě rozčilovalo, že Mia každou chvíli upadla do jakési ho transu, kde ji probíhala před očima její minulost. Na druhou stranu, je pravda, že člověk upadne to jakési ho transu. Začne se třást a nejde utišit, stačí jakákoliv malá připomínka a vše se vám v paměti vrátí. Spousta i všedních věcí může v takto poznamenaném člověku rozdmýchat strach. Tuto knížku jsem prostě brala osobněji, než asi jiní lidé, kteří o tom četli jenom v novinách. Mohu tedy za sebe říct, že kniha byla napsána opravdu realisticky.

Miu jsem měla ráda, spousta „obětí“ nenajde tu odvahu, aby utekla. Ona ano a nenechala se zviklat sladkými sliby, že se nic takového už nikdy nestane. Nespadla hned do nového vztahu s Jordanem, nechala všemu volný průběh. Místo toho, aby byla zavřená někde v pokoji a užírala se svým zkaženým životem, tak dělá výlety s Jordanem, šla na diskotéku,.. A teď se dostanu k Jordanovi. Jeho jsem si opravdu zamilovala. Sice tím, že byl sukničkář, nebyl zrovna snem každé dívky, ale všem svým známostem na jednu noc vše na rovinu řekl, aby neočekávaly nic víc.  Byl opravdu hrozně moc ohleduplný, milý a pozorný. Takového muže by chtěla každá žena. Pokud má někdo ve svých oblíbených knihách nějakého pana Darcyho, tak já mám Jordana. Miluje psy, rád dělá výlety do přírody a jeho vystupování je prostě perfektní. Kdyby byl živý, tak bych si ho zabrala pro sebe a svého přítele bych vyměnila. :D

Obecně se mi líbí střídání pohledů v knihách. Tato kniha není výjimkou. Možná se hlavně ze začátku některé myšlenky opakovaly, ale pak to přestalo. Krásně to střídání navazovalo na sebe a já měla tu možnost nahlédnout do povah obou hrdinů. Příběh je to velmi romantický, neplést s erotickým. I když se tam i tyto pasáže objeví, není jich plná kniha od první strany do poslední. Líbí se mi aktuální téma, které se v knize řeší. Bulimie, domácí násilí, to jsou závažné věci, které by se měly objevovat všude. Pravdou totiž je, že na venek to nepoznáte. Musíte opravdu dávat pozor, kdy se člověk ve vaší blízkosti přestane ukazovat mezi přáteli a přestane mít veselou povahu. Čím více se ten vedle něj tváří, že je vše v dokonalé a snaží se všem zavděčit, tím horší to je za zavřenými dveřmi. Na to by se mělo upozorňovat, protože v dnešní době je toho hodně a nikdo s tím nic nedělá. Možná ten dotyčný dostane zákaz styku na pár týdnů, ale to je všechno. Pokud vám kontroloval telefon, asi nebudete mít fotky svých zranění. Těžko se pak policii dokazuje, že se to opravdu stalo. A ten „hajzl“? Ten si v klidu žije dál a možná si už našel novou oběť.