Mé hodnocení: 70 %
Sarah poznala Willa kdysi dávno ve škole, když vedle ní
zbylo jedno jediné místo, kde by si mohl sednout. Od té doby se z nich stali
nerozluční přátelé. Někdo říká, že přátelství mezi ženou a mužem neexistuje, že
je v tom vždy zájem o toho druhého alespoň z jedné strany.
V tomto příběhu to není jinak. Sarah se do Willa zamilovala a dlouho po
něm jen toužebně hází oči a dívá se, jak randí s jinou. Stane se však
neočekávaný zvrat a Sarah zjistí, že je to oboustranné. Vyroste z toho láska
jako trám a Wil se Sarah jsou ještě více nerozluční než kdy dříve. Problémy v ráji
dělá jen Willova matka, která Sarah v žádném případě neschvaluje. I přes
to si mladý milenecký pár užívá radostí života, vše se zkazí až na osudném
večírku, ze kterého Sarah beze slova zmizí a opustí Willa na dlouhých sedm let.
Vykulím na něj oči. Jek je to vůbec možné? Vždyť je ten nejsladší, nejskvělejší a nejkrásnější kluk z celé školy! Zapomeň na ni! „Pak si tě ale nezaslouží.“
Zase se kouše do spodního rtu. Zmlkne, pokrčí rameny a pak mě jednou rukou zezadu pevně obejme kolem krku a vede mě chodbou. Marně se snažím jej odstrčit, jen se směje a táhne mě s sebou. Někdy mě skutečně dokáže naštvat. Otočím hlavu k jeho ruce a olíznu ji. Pustí mě s šokovaným výrazem ve tváři. Natáhnu krk a vypláznu na něj jazyk.
„Nemůžu uvěřit, že jsi mě olízla,“ zakoktá.
„Zasloužil sis to,“ dobírám si jej.
„Počkej, až tě chytím,“ zavolá a začne mě honit.
Zavřískám a vybíhám ze dveří na školní parkoviště. (str. 16)
Po sedmi letech se Sarah vrací zpět do rodného městečka.
Kdyby nemusela, tak by tam nikdy znovu nevkročila. Ani po sedmi letech nemá
vyléčené zlomené srdce a kdykoliv pomyslí na domov, vybaví se ji Wil. Bohužel
svému jedinému bratrovy nemůže odříct přítomnost na jeho svatbě. A tak sedá do
letadla, aby se této velké slávy zúčastnila. Naivně doufá, že se s Wilem během
této krátké doby nemůže setkat, bohužel netuší, že její rodina byla s Wilem
celou tu dobu ve styku a dokonce se stal dobrým přítelem jejího bratra a tak je
na svatbě za svědka.
Romantický příběh o nepřející matce a špatných okolnostech,
které dokáží zkazit jednu velkou lásku je na světě. Popisy probíhajícího
přátelství Willa a Sarah měnící se na lásku se mi opravdu líbily. Krátké věty i
kapitoly mi naprosto vyhovují. Příběh plynule střídá přítomnost a minulost, kde
pomalu směřujeme k pointě příběhu a zjištění, co se vlastně před těmi
sedmi lety stalo. Napjatě jsem čekala, na toto odhalení a musím říct, že mě
překvapilo. Četla jsem už několik těchto tenkých románků od nakladatelství
Galatea, které sice nejsou nějakým způsobem založeny na spoustě postav,
charakterů a příbězích, u kterých nevíte, jak vlastně skončí. Nicméně já je mám
ráda, jsou to románky, které zpříjemní deštivý a zamračený den a dostanete
přesně to, co od knihy tohoto žánru potřebujete. Velkou porci lásky a
porozumění v jedné knize, u které nemusíte přemýšlet. Abych pravdu řekla,
tak mi více vyhovovaly pasáže z minulosti, než z přítomnosti. V přítomnosti
mi hlavní hrdinka přišla opravdu nesnesitelná. Chápu, že byla na Willa naštvaná
za to, co ji udělal, ale nemusela trestat celou rodinu. Byla otravná asi tak
jako návštěva u prababičky, kde posloucháte tři hodiny televizní stanici Šlágr
nebo Noe. Měla jsem chuť ji uškrtit, rozsekat, zavázat do pytle a utopit.
Naštěstí pasáže z minulosti to vyrovnávaly. I přes to jsem měla raději Willa,
vlastně nevím o žádné špatné stránce, kterou by měl. Kamarád do deště, který
nezkazí žádnou srandu a je věrný až za hrob. Díky tomu se i těším na druhý díl
této série na knihu ONA, protože si myslím, že by kniha z jeho pohledu
mohla být ještě lepší. Ačkoliv mám trochu strach z toho, že to bude stejný
příběh, akorát malinko jinak. Nechám se překvapit a udělám porovnání příště.
Děkuji nakladatelství Galatea za poskytnutí recenzního výtisku!!!
HEYWOOD, Carey. On. Vydání
první. Ostrava: Galatea, 2014. Kapitola 2. a kapitola 13 (str. 16 a 113). ISBN 978-80-87910-45-0
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za zpětnou vazbu. :) Komentáře typu dvouslovné věty: Hezký blog, recenze, knihy + Váš odkaz na blog nebudu publikovat. Nezlobte se. :) Nepřijde mi to jako upřímný komentář, ale jen jako reklama.