RECENZE: Carolina - Hana Marie Körnerová

Milostný příběh Coralina se odehrává v Paříži v 19. století v období obléhání a revolucí. Carolina je mladá dívka, která žije v klášteře, než dospěje do věku, kdy by byla schopná se vdát. Rodiče ji vyhlédli spousty bohatých ženichů z dobrých rodin. Carolina se však zakoukala do mladého a hezkého muže, který ji po cestách do kláštera vyznával něžná slůvka obdivu. Když se do něj Carolina po několika tajných dostáníčkách úplně zamilovala, tak jí navrhl, ať s ním uteče a vezme si ho. Carolina oslepená první láskou souhlasí a dostává se jí života, který rozhodně nečekala. Její muž není vůbec takovým, jakým se tvářil. Brzo poznává, že Simonovi nejde o ní, ale o její peníze. Je vržena do života s věčným dlužníkem, podvodníkem a tyranem. Simonův nevlastní otec se rozhodne už více neplatit synovi dluhy a nechá ho platit za své rozhodnutí. Bohužel se vše podepisuje i na Simonově ženě Carolině. Pan Julien ale není úplně bezcitný a tak se snaží alespoň mladé ženě pomáhat, jak jen to jde. Během toho začne o Carolině přemýšlet úplně jinak, než jako o své snaše. Tento vztah je však nemožný už jen kvůli tomu, že je Carolina vdaná a ještě k tomu za jeho syna.

Carolina seděla v křesle a se zavřenýma očima poslouchala, jak Simon přechází po pokoji. Chodil tak už celou věčnost a jí to nervózní pochodování působilo téměř fyzickou nevolnost. Přijel asi před hodinou a zastihl ji tady v Červeném pokoji, kam se odebrala hned po té podivné snídani s jeho otcem. Pořád na ní musela myslet. Na to, že se k ní Julien Arnaud choval téměř zdvořile, rozhodně zdvořileji, než by po včerejším nevlídném přijetí očekávala. A také na to, že mu skoro odpřísáhla, že mu Simon bude dělat čest. A že ona mu bude vždycky důvěřovat a vždycky při něm bude stát... Tam to znělo přirozeně a samozřejmě, a ona věřila každému slovu, které pronášela. Ale jakmile se vrátil Simon, všechno se pokřivilo a ona už necítila onu nadlidskou odvahu a odhodlání, ale jen únavu. (str. 83)

Můj názor:

Kniha je psána takovým jazykem, že mě okamžitě chytila za srdce. Strany ubíhaly jedna za druhou, tolik nenávisti a tolik bolesti a vypočítavosti jsem pod tímto titulem nečekala. Příběhy zasazené do doby minulé, zvlášť 18. a 19. století se mi obzvláště líbí. Proto mě kniha zaujala hned na první pohled. Příběh začíná na zcela jiné linii. Linii, kde se dva staří přátelé rozkmotří na život a na smrt. Jen proto, aby po dvaceti letech se mohly jejich osudy znovu proplést.

Simon je postava skrz naskrz nesympatická, je to mladý muž, který rád zneužívá ostatní a nesmí se mu klást žádný odpor. Je ochotný udělat úplně cokoliv, aby dostal peníze na své hýření, které mu opravdu bleskovým tempem docházejí. Je surový, majetnický a vidí v lidech kolem sebe jen způsob obohacení sebe samotného.

Carolina je opravdu naivní dívka, která po týdnu byla schopná vše opustit jen kvůli své lásce. Simonovi křivdy a výlevy trpí v tichosti, nechce nikoho obtěžovat a tak jen celé dny vysedává ve svém pokoji. Později se stává více sebevědomou a dokonce se dokáže starat o služebnictvo a chod domu v době války.

Nejvíce mou oblíbenou postavou se stal pan Julien. Je přísný, ale i dobrácký. Dlouho ochraňuje svého nevlastního syna jen pro památku jeho zesnulé matky. Každou stranu, kde pan Julien byl, jsem hltala, jako když psovi dáte slaninu. Někteří mužští hrdinové jsou nesympatičtí a vy vlastně ani nevíte, proč se hrdinka do něj zamilovala, ale u pana Juliena jsem v tom měla jasno. Jeho vystupování, jeho nepřímé zásahy do Carolinina života, aby ničím nestrádala, jeho vojenská kariéra a odvaha mě naprosto dostali. Byl mi sympatický od první strany, kde sice zvítězil v souboji, ale svou lásku nezískal, protože neměl bohatství. Je ctnostný, milý a milující. Takového pana Juliena by chtěla každá.

Příběh mě neskutečně chytl za srdce, i když je plný násilí a strádání, tak byl pro mě nejkrásnějším, který jsem za dlouhou dobu přečetla. Moc se omlouvám knize, kterou jsem málem odsoudila po prvním dojmu z obálky. Od této knihy jsem se neuměla odpoutat, není to romantický příběh, kde by byl samý sex, sex a sex, nebo myšlení na něj. Och, mu tak vystupují svaly na rukou a já z toho omdlévám. Vlastně se o lásce ani moc nemluví, řeší se úplně jiné všední věci. Do toho válka a nepokoje popsané tak, že jsem sama kontrolovala dveře, jestli jsou v noci zamčené, aby se mi do domu nedostal nějaký revolucionář. Láska tam přichází nevinně a opravdu po malých krůčcích. Já jsem knihu četla skoro v kuse, pokud jsem zrovna nemusela jít do školy. Přísahala jsem si, že seženu další knihy této spisovatelky, protože mě její styl opravdu zaujal. Četla jsem dokonce, že se věnuje hodně době Napoleonských válek a 19. století, takže si ráda přečtu ještě něco z jejího pera. 

Moc děkuji prodejci knih Knihcentrum.cz za poskytnutí recenzního výtisku!!

Obrázky jsou použity od těchto autorů: Ayhe, Radojavor