RECENZE: Zloděj blesku - Rick Riordan

Zase se zatmělo a v dálce slyším blesky. Už je
nevnímám jako dřív, není to uklidňující, znamená to, že se bohové zlobí. Diovi někdo ukradl jeho nejmocnější zbraň, mocný blesk.  Jak už to tak bývá mezi sourozenci, tak i bozi začnou podezřívat jeden druhého. Moc tomu nepomáhají ani stoleté sváry mezi jednotlivými bohy. Blesk může navrátit jen jeden člověk, ještě není ani pravým mužem, zatím je jen malým chlapcem. Jmenuje se Percy Jackson a podle orákula by to mohl být právě on, komu se podaří navrátit ztracený blesk a urovnat sváry mezi bohy a zabránit tím válce.

Percy Jackson si připadá jako mnozí z nás, jako mimoň. Podle oficiálních rozsudků je tak trochu hyperaktivní, trpí poruchou pozornosti a je dyslektik. Mimo to se mu často stane nehoda, po které ho pošlou na další školu.  Poslední kapkou byla učitelka matematiky, která se proměnila na Erínyi a chtěla Percyho zabít, proč? Percy se dozvídá, že není jen tak obyčejným smrtelníkem, je polobohem. Synem lidské ženy a boha z Olympu. Dostává se do speciálního tábora, kde žijí jen polokrevní teenageři.  Jeho instruktorem se stává kentaur, zjišťuje, že jeho jediný přítel je satyr a to není všechno. K Percymu se přihlásí i jeho božský otec, je podezřelý z krádeže Diova blesku a Percy by měl očistit jeho jméno.  Vydává se tedy na výpravu i se svými přáteli, aby blesk našel a získal ho zpět. 

Kniha se odehrává v 21. století v Americe, přišlo mi to divné. Řečtí bohové, kteří mají sídlo na  Empire State Building? Bůh války jako motorkář? Poseidón jako beach boy z Účastníků zájezdu Michala Viewegha? Je pravda, že neznám tak dobře řecké báje, abych dokázala porovnat, jestli popisy příšer a bohů sedí. Zeus se mi jevil jako trouba, který si nevidí na špičku nosu, zato Hádes mi byl sympatický opravdu hodně. Vůbec celý Erebos a nejvíc Kerberos (=pes, který má tři hlavy) se mi líbili nejvíce. V tomto díle zastávají nejdůležitější role bohové: Poseidón, Áres, Zeus a Hádes. Můžeme se tady setkat s Medúzou, chimérou, Minotaurem,… Percy jako hrdina mi je sympatický, nemá to v rodině lehké. Skoro všechny šarvátky přežije jen tak tak, takže to není žádný Superman. A to se mi na něm líbí. 

Celkově knihu hodnotím pozitivně. S hrdinou se dá sžít, protože to není zase až tak moc výjimečný kluk. Jeho meč sice vždy vystřelí z propisky, no dokázala bych vymyslet spoustu lepších věcí, kde by se meč mohl skrývat, ale to nevadí. Propiska se mi moc k starému Řecku nehodí. Kniha by měla být určena asi pro mladší čtenáře, ale to mi nevadilo. Jako fantasy se mi kniha líbila. Sice už jsem dokázala předvídat, že všichni, se kterými se Percy setká se promění na nějakou potvoru, ale co. Přečetla jsem to opravdu za dva dny, a to už poukazuje na to, že je kniha dobrá. Já mám ve zvyku knihu pořád odkládat a pak se nemám k tomu, abych znovu se začetla. Ale Percy mi na dva dny nahradil mého přítele. :D Na nic jiného jsem neměla čas.

Sebral jsem šátek. Růžově se třpytil a nepopsatelně voněl - po růžích nebo kytkách z hor. Po něčem příjemném. Trochu zasněně jsem se usmál a zrovna jsem se chystal otřít si šátek o tvář, když mi ho Annabeth vytrhla z ruky a nacpala si ho do kapsy. "Tohle teda nedělej. Nezapleť se do těch milostných hrátek." "Co?" "Prostě vezmi ten štít, chaluhový mozečku, a vypadneme odtud." Jakmile jsem na ten štít sáhl, věděl jsem, že jsme v maléru. Má ruka protrhla něco, co ho spojovalo s palubní deskou. Možná pavučina, pomyslel jsem si, ale pak jsem se podíval na tu věc na své dlani a viděl jsem, že je to nějaké kovové vlákno, tak jemné, že bylo skoro neviditelné. Nastražený drát. "Počkej," brzdila mě Annabeth. "Pozdě." "Tady na boku člunu je další řecké písmeno, další éta. Tohle je past." (Str. 253)

Moje hodnocení: 78 %

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Fragment.