RECENZE: Zloděj blesku - Rick Riordan

Zase se zatmělo a v dálce slyším blesky. Už je
nevnímám jako dřív, není to uklidňující, znamená to, že se bohové zlobí. Diovi někdo ukradl jeho nejmocnější zbraň, mocný blesk.  Jak už to tak bývá mezi sourozenci, tak i bozi začnou podezřívat jeden druhého. Moc tomu nepomáhají ani stoleté sváry mezi jednotlivými bohy. Blesk může navrátit jen jeden člověk, ještě není ani pravým mužem, zatím je jen malým chlapcem. Jmenuje se Percy Jackson a podle orákula by to mohl být právě on, komu se podaří navrátit ztracený blesk a urovnat sváry mezi bohy a zabránit tím válce.

Percy Jackson si připadá jako mnozí z nás, jako mimoň. Podle oficiálních rozsudků je tak trochu hyperaktivní, trpí poruchou pozornosti a je dyslektik. Mimo to se mu často stane nehoda, po které ho pošlou na další školu.  Poslední kapkou byla učitelka matematiky, která se proměnila na Erínyi a chtěla Percyho zabít, proč? Percy se dozvídá, že není jen tak obyčejným smrtelníkem, je polobohem. Synem lidské ženy a boha z Olympu. Dostává se do speciálního tábora, kde žijí jen polokrevní teenageři.  Jeho instruktorem se stává kentaur, zjišťuje, že jeho jediný přítel je satyr a to není všechno. K Percymu se přihlásí i jeho božský otec, je podezřelý z krádeže Diova blesku a Percy by měl očistit jeho jméno.  Vydává se tedy na výpravu i se svými přáteli, aby blesk našel a získal ho zpět. 

Kniha se odehrává v 21. století v Americe, přišlo mi to divné. Řečtí bohové, kteří mají sídlo na  Empire State Building? Bůh války jako motorkář? Poseidón jako beach boy z Účastníků zájezdu Michala Viewegha? Je pravda, že neznám tak dobře řecké báje, abych dokázala porovnat, jestli popisy příšer a bohů sedí. Zeus se mi jevil jako trouba, který si nevidí na špičku nosu, zato Hádes mi byl sympatický opravdu hodně. Vůbec celý Erebos a nejvíc Kerberos (=pes, který má tři hlavy) se mi líbili nejvíce. V tomto díle zastávají nejdůležitější role bohové: Poseidón, Áres, Zeus a Hádes. Můžeme se tady setkat s Medúzou, chimérou, Minotaurem,… Percy jako hrdina mi je sympatický, nemá to v rodině lehké. Skoro všechny šarvátky přežije jen tak tak, takže to není žádný Superman. A to se mi na něm líbí. 

Celkově knihu hodnotím pozitivně. S hrdinou se dá sžít, protože to není zase až tak moc výjimečný kluk. Jeho meč sice vždy vystřelí z propisky, no dokázala bych vymyslet spoustu lepších věcí, kde by se meč mohl skrývat, ale to nevadí. Propiska se mi moc k starému Řecku nehodí. Kniha by měla být určena asi pro mladší čtenáře, ale to mi nevadilo. Jako fantasy se mi kniha líbila. Sice už jsem dokázala předvídat, že všichni, se kterými se Percy setká se promění na nějakou potvoru, ale co. Přečetla jsem to opravdu za dva dny, a to už poukazuje na to, že je kniha dobrá. Já mám ve zvyku knihu pořád odkládat a pak se nemám k tomu, abych znovu se začetla. Ale Percy mi na dva dny nahradil mého přítele. :D Na nic jiného jsem neměla čas.

Sebral jsem šátek. Růžově se třpytil a nepopsatelně voněl - po růžích nebo kytkách z hor. Po něčem příjemném. Trochu zasněně jsem se usmál a zrovna jsem se chystal otřít si šátek o tvář, když mi ho Annabeth vytrhla z ruky a nacpala si ho do kapsy. "Tohle teda nedělej. Nezapleť se do těch milostných hrátek." "Co?" "Prostě vezmi ten štít, chaluhový mozečku, a vypadneme odtud." Jakmile jsem na ten štít sáhl, věděl jsem, že jsme v maléru. Má ruka protrhla něco, co ho spojovalo s palubní deskou. Možná pavučina, pomyslel jsem si, ale pak jsem se podíval na tu věc na své dlani a viděl jsem, že je to nějaké kovové vlákno, tak jemné, že bylo skoro neviditelné. Nastražený drát. "Počkej," brzdila mě Annabeth. "Pozdě." "Tady na boku člunu je další řecké písmeno, další éta. Tohle je past." (Str. 253)

Moje hodnocení: 78 %

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Fragment.

RECENZE: Madame Okta - Darren Shan

Madame Oktu a vlastně celou sérii Darrena Shana mi doporučovala spolužačka už dlouho. Nějak jsem se k přečtení neměla, ale dnes na praxi jsem měla půl hodiny čas a tak jsem se procházela mezi regály s knihami a dívala se, co je kde nového.

Nakonec i když mám doma spoustu recenzních výtisků jsem si domů donesla hned pět knih. A to: Madame Octa, protože jsem nikdy neměla štěstí a v knihovně nebyl k mání první díl, potom Pán prstenů ze stejného důvodu. Také jsem si vzala Agátu Christie, protože se cítím skoro nepatřičně, že jsem od této známé autorky ještě nic nečetla. A abych neměla výčitky svědomí, půjčila jsem si Arthura Conana Doyla a to hned dvojjazyčného. Abych už při tom čtení trénovala trošku na maturitu. A tou poslední knihou je fantasy kniha od nakladatelství Fantom Print, kterému chci napsat recenzi a poté požádat o spolupráci.

Úvod je delší, než obvykle, snad mi to odpustíte. Knihu jsem si půjčila dnes, donesla jsem si ji domů asi ve dvě hodiny odpoledne a je přečtená. To o ní něco vypovídá.

NÁZEV: Madame Okta

AUTOR: Darren Shan

ŽÁNR: Horor, Fantasy

SÉRIE: Darren Shan

DÍL: První

NAKLADATELSTVÍ: Albatros

STRAN: 199

ROK VYDÁNÍ: 2002

PROVEDENÍ: Vázaná

VĚK: 10+

HODNOCENÍ: 87 %

Děj knihy:

Darren Shan, ano je to pseudonym autora i jméno hlavního hrdiny. Darren Shan, je normální kluk, který miluje svou rodinu a rád hraje fotbal se svými přáteli o přestávkách ve škole. Jednou takhle o přestávce má se svými přáteli sraz na školním dvoře. Přátelé se dozvěděli, že do města přijelo obludárium, něco jako cirkus, ale jsou tam na programu monstra.

Samozřejmě, že tam banda kluků chce jít, když se dozvědí, že tyto cirkusy byly zakázané, chtějí tam jít ještě více. Toto obludárium však změní život dvěma nejlepším přátelům a to hned tak, že se z nich stanou téměř nepřátelé. Chvílemi jim jde i o život.

Můj pohled na knihu:

Knihu jsem našla v oddělení dětských knih od 11 - 15 let. Tak mě docela překvapilo, že mě kniha docela chytla. Četla se úplně sama, před několika lety jsem viděla film Upírův pomocník a tak jsem zhruba věděla, do čeho jdu. Nedokážu přesně určit, jaký žánr je tato kniha. Měla by u mladších čtenářů nejspíš vyvolat strach, je to tedy horor? Nebo je to fantasy kniha, protože se tam vyskytuje upír a nadpřirozené bytosti? Já se nepřikláním ani k jednomu, je to prostě Darren Shan a ten je něco mezi tím.

Autor mě pobavil, jednou úmyslně a jednou neúmyslně. Po přečtení knihy si přidávám do své slovní zásoby slovo hrochoidní. Po přečtení tohoto slova jsem měla v očích slzy smíchu. Už jsem slyšela výrazy jako; Máš špeky jako Michelin. Ale že by někdo popsal některou z postav, místo toho, že je tlustá, tak že je hrochoidní, to jsem slyšela poprvé a hrozně moc se mi to líbí.

Podruhé mě pobavil autorův popis cestování na upírovi, kdy si Darren vlezl upírovi na záda a tak spolu běželi do nemocnice. Hned se mi vybavila upířina Stmívání a rozesmálo mě to, smála jsem se, až jsem se za břicho popadala.

U čeho už jsem se nesmála byla dost viditelná hrubka, která se objevila hned na začátku knihy, ale to se může stát každému. Ale vidět napsané v knize matyka a matykář, to bylo silné kafe i na mě. Nicméně chápu, že se může překladatel a posléze někdo, kdo dělá korekturu přehlédnout.

Asi nejvíce z celé knihy mě bavilo popisování právě průběhu představení obludária. Naštěstí jsem zapomněla na film, a proto jsem si všechny postavy představovala podle sebe. Darren Shan je určitě dobrá kniha pro mladší čtenáře, vždy raději vidím, když kniha poukazuje na dobré vztahy mezi rodinou a sourozenci. Může to mít na čtenáře dobrý výchovný vliv.

I když se mi kniha dost líbila, čekala jsem, že se v ní bude dít ještě mnohem více. To však ničemu nevadilo, nejspíš se děj více rozjede v dalších dílech. 

Ještě musím dodat, že sice si film moc nepamatuji, ale myslím si, že tam Madam Okta (pavouk), nebyla za takovou potvoru chlupatou. Naopak, myslím si, že to byla má oblíbená postava. Asi se na film budu muset podívat znovu.

PS: No, vypadá no to, že by byla zlá?? V knize je popisována jako nechutná, tady vypadá roztomile.

Tak teď už zbývá jen jít do knihovny a doufat, že tam je druhý díl volný.