RECENZE: S láskou lvice - Christina Hachfeld - Tapukai

Mé hodnocení: 85 %

Afrika, země odkud údajně pocházíme všichni. Můžeme ji nenávidět za chudobu, nebo milovat pro její nádhernou přírodu a ještě krásnější faunu. Komu by se to nelíbilo jet se tam někdy podívat, samozřejmě sedět v ultra bezpečném autě, aby mi lev nekousl nos, a pozorovat ty krásné stvoření jako jsou zebry, žirafy v jejich přirozeném prostředí. Tento příběh se odehrává také v Africe, ale trochu jiné, než jakou ji známe.

Knihy o Africe nevyhledávám, ale když už se k nějaké dostanu, tak mě to opravdu baví číst. Kniha s Láskou lvice se ke mně dostala náhodou, někdo říká, že je to dost podobné Bílé masajce, to nemůžu posoudit, protože jsem tuto knihu nečetla.

Kniha popisuje deset let života ženy jménem Christina, její útrapy i radosti. Vše začíná smrtí Christinina manžela. Aby se vyrovnala se svým žalem, tak odjíždí do Afriky na dovolenou i se svými syny. Afričtí muži jí přímo učarují, jejich snědá pleť a korále na nahém těle. Netrvá to dlouho a zamiluje se do jednoho samburského válečníka, bohužel tento vztah nevydrží dlouho, když se plánuje svatba, Christine zjistí, že by byla už druhou ženou. A to ona rozhodně nechce, když manželka muže, tak jen jednou a jedinou. Z lásky mnoho nezbyde. Před svým odjezdem potká druhého válečníka Lpetatiho, ten v hotelu tancuje, aby si vydělal peníze pro svou rodinu. Lpetati vyznává svou lásku Christině, čekal jen na to, až nebude s předchozím mužem. Během týdne jejich známosti se dohodne druhá svatba, tentokrát s Lpetatim.

Přišlo mi to opravdu rychlé. Christine je ochotná vzdát se své kariéry v Německu i svého domova a odstěhovat se do Afriky. Vesnice, ve které žije Lpetati není vyspělá, žije se v hliněných chatrčích, hlavní náplní dne je starání o dobytek. Asi to musela být opravdu velká láska na první pohled, když se Christina ze dne na den rozhodla žít tímto způsobem. Tento domorodý kmen nikdy dopředu neví, kdy budou trpět hladem a žízní, stačí malá bouřka, hrom a na vesnici se řítí stádo slonů, bizonů, nebo jiného zvířectva. Krom těchto potíží se Christině žije s Lpetatim dobře, rodina ji přijala za svou. Jediná, kdo jim lásku nepřeje, je žena, která bydlí osamoceně na druhé straně hory. Když je požádá, jestli by nemohla žít s nimi v jejich domě a je odmítnuta, začne se mstít. Lpetatiho očaruje, aby se zamiloval do její dcery a ona tak získala jeho stádo a dům. Tím to začíná mezi Christinou a Lpetatim skřípat, začnou se hádat. Spolu odjíždí na pobřeží, aby vydělali nějaké peníze, ale Lpetati propadne alkoholu a dokonce okrádá samotnou Christine. Ta v hotelu pozná hudební skupinu a přidává se k ní. Mezi ní a Lpetatim vzniká obrovská průrva. Dokonce to vypadá na rozvod. Dojde to až do děsivých důsledků, které Christine neumí překonat. Její láska k Africe a Lpetatimu zůstává na svém místě. V jejím srdci. Jestli dokáže někdy Lpetatimu odpustit jeho hrozný čin a jeho chování, to ani Christine sama neví.

 

Pokud se chcete dozvědět spoustu věcí o Africe, tak knihu vřele doporučuju. Já ji četla jedním dechem, protože byla napsána dá se říct formou deníku. A přitom na sebe vše navazovalo, jako by mezi dny nebyly mezery. Jako by se události děly den za dnem a nebyl tam měsíc vynechán. Já do dnes nechápu, jak se autorka mohla tak rychle zamilovat a odejít žít do chatrče. Nechápu, že chce žít s mužem, který lže, krade a je i násilnický, který spal i s jinými ženami. No, je to ní, ale já bych s takovým mužem nebyla.