RECENZE: Žádný sex, je úterý - Tracy Bloomová

O tom, že stará láska nerezaví, se přesvědčila hlavní hrdinka této knihy Katy. Po několika letech potká na školním srazu svého bývalého přítele, který jí kdysi zlomil srdce. Matthew konečně dostává šanci na to, aby se mohl omluvit a tak ani chvíli neváhá. V první chvíli, to vypadá, že Katy by ho nejraději zakopala na zahradě, ale nakonec si všechno vypovídají a skončí spolu v posteli. To je už ale druhý Matthewův omyl. Vypadá to na hezký happyend, ale Matthew je ženatý a Katy má přítele.

Ben, Katyin přítel sice nemá kupu peněz a velký dům, je to mlaďounký učitel tělocviku, ale rozhodně to není páprda pod pantoflem jako Matthew. A tak je Katy vržena do pocitů nejistoty, který muž je vlastně otcem dítěte, zvládne se starat o dítě, a koho vlastně miluje?

Kniha Žádný sex je úterý je vtipně psaný příběh o milostném trojúhelníku a starostech spojených s těhotenstvím. Katynine bouření hormonů, hektolitry slz, hlášky pubertálních kamarádů Bena, a co by nesmělo chybět, teplý zhýčkaný kamarád. Mimochodem Daniel, teplý přítel mi připomínal opravdu hodně Michela z Gilmorových děvčat, nemohla jsem si pomoct.

Tato kniha je pěkná oddechovka na dovolenou, nebo zimní večery. Vtipně popisuje souboj dvou mužů o dítě, které je určitě jejich, kdy připomínají spíše dva kohouty při kohoutích zápasech. Opravdu mě pobavil způsob, jakým autorka poukazuje na typy lidí, kteří i v krizových situacích se musí řídit příručkami.

Katy je normální holka, která dělá chyby, jako my všichni. Matthew je tím dokonalým mužem, jakého by chtěla každá žena. A Ben je prostě Ben. Neuctivý, neví, kdy má zavřít tu svoji pusu. Ale přesto uvnitř zranitelný a citlivý. Každá si musí najít toho svého favorita, kterému bude fandit, pro mě je to Ben a opravdu jsem posledních 20 stran seděla a držela mu palce, aby Katy byla s ním.

Kniha má i pokračování Žádný sex, máme dítě, tak tu si musím přečíst také, protože by mi Ben chyběl. Po přečtení jsem lamentovala, proč kniha nebyla delší.

"Ráda bych vám všem popřála hodně štěstí," pronesla Joan na závěr lekce. "Teď si pořádně zatleskejme. Dobrá práce, bando." Všichni trochu zmateně pohlédli jeden na druhého. A je to tu. Velký den může nastat. Nakonec se zvedli, rozpačitě se objali a navzájem si popřáli hodně štěstí. Charlene dokonce zvládla na Danielův pokyn obejmout i Matthewa. Po tom, co s Danielem vypracovala cvičení, proměnila se z Tygra zase v Medvídka Pú a poskakovala jako správná puberťačka.

Děkuji knihkupectví Knihcentrum.cz za poskytnutí recenzního výtisku.

RECENZE: Polibek nesmrtelnosti - Alice Moon

NÁZEV: Polibek nesmrtelnosti

AUTOR: Alice Moon

ŽÁNR: Romantická fantasy

SÉRIE: Krvavá romance

DÍL: První

NAKLADATELSTVÍ: Fragment

STRAN: 248

ROK VYDÁNÍ: 2012

PROVEDENÍ: Brožovaná

VĚK: 13+

MOJE HODNOCENÍ: 50 %

Anotace:

Jako by nestačilo, že je Sára osamělá a nemá mnoho přátel, neustále ji navíc pronásledují hororové sny. Když na začátku školního roku nastoupí do Sářiny třídy nový kluk Dustin, její život se převrátí naruby. K tajemnému spolužákovi ji něco nevysvětlitelně přitahuje. Zdá se jí, že je spojuje jakési neznámé, velmi silné pouto. Sářina jediná kamarádka May se jí však snaží Dustina rozmluvit. Co před Sárou skrývá? Kdo je záhadný Dustin a jaké je jeho tajemství?

Recenze:

Knihu Polibek nesmrtelnosti mi zaslalo nakladatelství Fragment už hodně dávno, ale já pořád neměla čas ji přečíst. Tento týden jsem se k ní prokousala a byla jsem dost překvapená. Název série Krvavá romance se moc nehodí k prvnímu dílu, kde té romantiky opravdu bylo pomálu.

Kniha je o Sáře, mladé nesmělé dívce, která se nedávno přestěhovala do nového městečka. Sáře zemřel její otec a jí se od té doby zdá jeden špatný sen za druhým. Naštěstí pro ni je tady nový školní rok a ten by jí mohl rozptýlit myšlenky.  Oproti minulému roky, kdy tady byla nováček, už tady má alespoň kamarádku. Hned po přivítání s May probíhá jako každý rok oslava nového školního roku, kde má ředitel proslov a představuje nové žáky. Sára na pódiu zahlédne kluka, který ji od té doby nedá spát. Tento tichý tajemný kluk s věčně zachmuřenou tváří, vážnýma očima a tajemnou minulostí, kdo to je? Jenže tento kluk nevypadá na to, že by se někomu chtěl s čímkoliv svěřovat. Dokonce i May Sáru varuje, ať se od něj drží dál. Tento kluk má nějaké tajemství, proč by jinak žil sám v opuštěném křídle kolejí? Sáru k němu něco táhne, ale netuší co. Chtěla by ho více poznat, ale Dustin se drží jen s určitou partou lidí. Sára stále více cítí pouto mezi nimi, jde vidět, že si ho uvědomuje i Dustin kdykoliv se na ni podívá. Ale May je rozhodnutá, že ti dva nesmějí být spolu a udělá vše pro to, aby tomu tak bylo. Jaké k tomu má důvody a co je Dustin zač? Odkud se vzal a před čím utíká? Proč ho také trápí noční můry? Opravdu je tak nebezpečný?

 

Styl psaní

Co mě překvapilo nejvíc, byl asi styl psaní autorky. Nevím, jestli jsem teď jen vnímavější na češtinu, když čtu zároveň knihu Nebezpečné známosti. Kde opravdu musím dávat pozor na každé slovíčko, aby mi neušel význam dopisů, ale.. U této knihy mi přišlo, že je napsána také tak. Jakoby si autorka hrála s každým slovem. Jakoby každé slovo mělo svůj přesný význam. Přitom je kniha pro čtenářky od čtrnácti let a to mě zarazilo. Někdy jsem si i já musela přečíst některý z odstavců vícekrát, než jsem pochopila, co v něm bylo napsáno.

„Už žádné poblouznění a krásná slovíčka. Žádné neuvážené sliby. Dustin se vydal na cestu bez nejmenšího hluku. Pohyboval se plavně a tiše, jakoby přímo plachtil směrem k nočnímu lesu.“

„Přikývnu, ale vlastně nerozumím. Dvacet let.. Jaký je to pocit? Zkouším si na to vzpomenout, ale už to nechápu. Roky.. Už pro mě nic neznamenají. Je dvacet let hodně? Nemohl by čas, který se za tím slovem skrývá, být zrovna tak dobře rokem nebo stoletím?“

Posuďte sami, podle mě se v tomto textu skrývá více, než většina čtenářů vidí. Nechci se nějak dotknout mladších čtenářek, ale myslím si, že většinu z těchto myšlenek neocení. Že to nedokáží ve svém mládí pochopit. Hlavně pokud se v knize řeší láska, i když u této knihy to není zcela dobrý příklad. Kniha mi dost připomíná už zmiňovanou knihu Nebezpečné známosti svým stylem psaní. Přitom je tato kniha vydána v roce 1782 a kniha Polibek nesmrtelnosti v roce 2011.

„Mám se přiznat? Domníval jsem se, že je mé srdce již mrtvé, že zbyla jen smyslnost, a naříkal jsem na předčasné stáří.  Paní de Tourvel mi vrátila kouzelné přeludy mládí. Když jsem s ní, nepotřebuji ani požitek, abych byl šťasten.“

(str. 27 Nebezpečné známosti – Choderlos De Laclos)

Můj názor

Škoda jen, že v knize se moc nedá mluvit o nějakém ději. Na jedné straně máme vzdychající Sáru a na druhé Dustina. Tyto platonické lásky se mi v knihách opravdu nelíbí. Jak může jeden druhého tak moc milovat, když spolu promluví celkem asi třikrát za celou knihu? Další věc, která se mi nelíbí je vlna upírovin, která se strhla po Stmívání. Toto není spoiler, už po pár stranách Vám dojde, co je Dustin zač. No dobře, máme tady dalšího upíra a? Co mě rozesmálo, bylo.. Jak to říci slušně. Masturbování hlavní hrdinky při myšlence na Dustina a na jeho úchylku, když pil jiné dívce krev. Jestli tohle dokáže někoho tak rozhicovat, tak to musím taky zkusit. Doufám, že jsem tuto část špatně nepochopila a teď tady nebudu za blázna. To už musí být opravdu silná platonická láska.

 Od teď svým miláčkům budeme pouštět dokument o netopýrech, jak pijí krev dobytku. Třeba je to taky rozhicuje, lepší než aby se koukal na jiné holky na placených kanálech co? A navíc víte co? Nikoho to nepohorší. Tyto dokumenty mohou hrát kdykoliv nemusíme čekat na 22 hodinu. No dobře, to trochu přeháním. Ale přišlo mi to dost úchylné. Další věc, která mně zaráží na knihách s upíry je tato. To nevadí, že jsi někoho zabil, však já tě moc miluji i tak. To je opravdu reálné. Vím, že jsou to knihy založené na upírech a ti reální nejsou, tak proč to řeším? Ale jak to hlavní hrdinka přešla s klidem, to mě opravdu přivádí v údiv. Jojo z takovýchto hrdinek bychom si měli vzít příklad. Však se nic neděje, že jsi dneska srazil na cestě soba. Santa jich má ještě dalších pět. Hlavně, že se milujeme.  

Tak se milujte a množte. Hlavně ať Vás nevzrušuje cizí krev.

Děkuji nakladatelství Fragment za recenzní výtisk.