RECENZE: Gjorkové tajemství minulosti - Tereza Benešová

NÁZEV: Gjorkové tajemství minulosti
AUTOR: Tereza Benešová
ŽÁNR: Fantasy
NAKLADATELSTVÍ: Krigl
STRAN: 327
ROK VYDÁNÍ: 2012
PROVEDENÍ: Brožovaná
VĚK: 10+






Pod hladinou oceánu leží svět, o jehož existenci nemá lidstvo dodnes, ani ponětí. Dvanáctiletá Nefas o něm už pár let ví, ale teprve dnes nastal čas zařadit se mezi své. Mezi Gjorky. Nefas nechce nic víc, než najít konečně domov, pár přátel a zjistit proč vlastně musela vyrůstat stranou. V novém světě ji ale otevřená náruč rozhodně nečeká a její touha po kamarádech, se v mžiku smrskne na snahu proplout, a být neviditelná. Brzy sice zjišťuje, že pomoc může přijit z míst, odkud by ji nikdy nečekala, ale také, že kdo se ptá, mohl by dostat odpověď o kterou vlastně vůbec nestojí. Vstupte spolu s Nefas do místa, kde je všechno stejně nebezpečné, jako krásné a fascinující. Kde mají všichni svá malá tajemství a odraz minulosti je příliš silný na to, aby se dal jen tak překonat.

HODNOCENÍ: 50 %

"Nefas si vzala svůj batoh a vydala se za ní. Chůze ve vodě ji dělala trochu potíže. Měla pocit, že jestli se něčeho nepřidrží, nejspíš brzy někam odplave. Ale zdálo se, že profesorka s tím nemá nejmenší problém. Třeba nosí po kapsách kamení..napadlo ji. “Na to si zvyknete,”ozvalo se zepředu, jako by jí snad profesorka četla myšlenky."

Žila mezi upíry, ale není upír. Teď má opustit to jediné, co kdy poznala a vydat se pod hladinu moře.

Pod hladinou nežijí jen delfíni, žraloci a želvy. Žijí tam také Gjorkové. A kdo jsou vlastně ti Gjorkové?

Jsou to lidé jako my, akorát žijí pod vodou. Umějí pod vodou i dýchat a aby toho nebylo málo, tak i umí kouzlit. V moři si vybudovali své vlastní vesnice chráněné bariérami. V každé vesnici žijí Gjorkové s jiným nadáním. S nadáním na jiný element. Jsou tady elementy vody, větru, ohně a země. Každému Gjorkovi je při narození přiřazena jedna z těchto vesnic. Nefas se tady nenarodila, a tak musí být zařazena dodatečně.

Dostává se do gjorské školy, kde ji spolužáci nepřijmou zrovna tak, jak by si představovala. Je jiná, nevyrůstala s nimi a studenti se ji víceméně bojí, právě kvůli toho, že žila u upírů. Dost nepěkným způsobem dávají Nefas najevo, že ji mezi sebou nechtějí. Nefas se i přes to snaží studovat. Hodiny lektvarů, obrany a podobně jí nedělají problémy. Naštěstí má Nefas alespoň jednu kamarádku Selii, malého jedovatého hada, kterého si koupila spolu s školními pomůckami. S pomocí hodné učitelky se snaží hádka vycvičit. Netrvá to dlouho, a i Nefas si najde přátelé. Bohužel toto přátelství je zakázané. Nikomu se nelíbí, že by se měli přátelit studenti se dvou různých vesnic ve kterých vládne nevraživost už od dob dinosaurů. Nicméně Nefas to netrápí se svými novými přáteli získá podivnou knihu, které je psána v latinském jazyce, co v ní může být? Tři přátelé pročtou hromady knih, než zjistí o co jde. Výsledek je tak šokující, že se o tom ani učitelé nesmějí dozvědět. Dokonce kdyby je chytili, tak je můžou i vyloučit ze školy.

Nefas si musí vydobýt své místo ve škole a v životě. Zapřísahala se, že zjistí, kdo jsou její rodiče a proč ji nechtěli vychovávat. Spolu se svými novými přáteli nejednou zježí vlasy na hlavě učitelskému sboru. Oddechovou fantasy připomínající Harryho Pottera si určitě nenechte ujít.

Forma textu

Jde vidět, že knihu psala mladá autorka. Souvětí jsou krátká, převládá hovorová čeština. Nad některými výrazy jsem kroutila hlavou. Ne že by byly špatné to vůbec ne, ale jde prostě vidět, že hrdinka je v pubertě.

Ač nerada, tak musím říci, že mi kniha opravdu hodně připomínala Harryho Pottera. Ne nevěšte mě na šibenici, hned Vám doložím důkazy, kvůli kterým si to myslím. Nevím jestli autorka je fanynka Harryho Pottera, ale podobnosti si nejde nevšimnout. Až když jsem si začala psát do sešitu podobné, nebo stejné věci, tak mě napadlo se podívat i na jiné recenze. Potěšilo mě, že nejsem jediná, kdo si toho všiml. Už jsem si myslela, že jsem zaujatá a hledám ty podobnosti schválně. Nicméně podobností je tam opravdu dost, vypíšu je níže. Tak do poloviny knihy mi to opravdu hodně vadilo, ale překonala jsem se a četla jsem dál. Dobře jsem udělala, zhruba od té poloviny knihy jsou Gjorkové skutečně něčím jiným. Kniha mě nakonec i bavila.

Tady Vám vypíšu jen pár podobností, které jsem si zaznamenala do sešitu během čtení.

Nevím, zda je to náhoda, ale těch podobností je docela dost.

Postavy

Jak už jsem se zmínila v tabulce, kde porovnávám podobnosti, tak je tady hned několik podobných postav. Kdo by se snažil, tak v knize najde Hermionu, Hagrida ale i profesora Snapa. 

Jsou si opravdu hodně podobní.

Nefas je dobrým příkladem pro mladé čtenáře, protože se nevzdává a i když je šikanovaná, tak není zlomená. Na to, že ji má být dvanáct let mi přijde až moc rozumná. Ale ničemu to nevadí, její kamarád je na tom o něco hůře. Že by byl opravdu tak moc inteligentní, jak se v knize popisuje mi přijde opravdu dost nereálné. Ale nechme to tak. 

Zase na druhou stranu milovníci Harryho Pottera tady mají nový díl série. Když to tak řeknu. Pokud je mrzí, že už další díl není, tak si mohou přečíst toto. Na to, že je autorka blogerka, která se pokusila vydat knihu je to dost dobré. Každý nějak začíná a já autorce držím palce.

Tím bych tuto recenzi asi ukončila. Doufám, že si zase příště přečtete další recenzi s pozdravem Klára.

Děkuji nakladatelství Krigl za recenzní výtisk.