KNIŽNÍ PŘÍRŮSTKY: Červenec 2015

Já vím, já vím. Zase jsem tady s přírůstkami moc brzy. :) Tentokrát pro to mám i dobrý důvod. Pojedu na dovču, takže nebude čas na to, abych přírůstky mohla sepsat na začátku měsíce. Tak vám je ukážu hned.



Docela se mi to i hodí, protože mám dilema, kterou z knih si vzít s sebou do autobusu, můžete poradit. :) Mám tedy nakoupeno v průběhu června 8 knih. Opět mě lákají všechny a hned bych je chtěla číst nejlépe všechny najednou. Teď už mi začaly i prázdniny, tak číst můžu jupí. :)

Jako první tady mám svou první knihu od Kinga Lunapark :) Je ironií, že mě k němu přivedl brácha, který čte jen svátečně. Koupila jsem ji pro ni a já si ji teda napřed přečtu no.. :) Jsem na to zvědavá. Doufám, že je to nějaká podařenější kniha z jeho pera, aby mě hned na začátek neodradila.  Přiznám se, že horory nemám ráda, pak mám divoké sny. Ale na kolotoče nechodím, tak snad to přežiju bez následků.

Druhou knihou je Loviště. Autorku miluji, první kniha série Alfa a Omega sice nezaujala v srdci takové místo, jako Marcy a ani mě další díly nelákaly, ale dám tomu druhou šanci. Ještě sehnat ten první díl na re-reading.

Láska v Provenci by se možná na cestu do Benátek a Verony hodila, co? :) Tlustá je tak akorát, aby mě netáhla k zemi a aby stačila na cestu asi 20 hodinovou, no uvidíme. :) Jen to hodnocení nemá jedno z nejlepších, ale ani nízké. Tak váhám.
Agnes je jedna z těch knih, které vidíte, jak je lidi vychvalují a navíc jsou ty knihy i zlevněné většinou v levných knihách a vy po ní začnete toužit, až když je vyprodaná. :D No, jsem případ. Pak ji kupuji za "normální" cenu od někoho z bazaru, i když dobře vím, že ho stála možná tak 60,- Agnes odsouzená za vraždu svého pána může být taky zajímavá. Je to těžké rozhodování.

 Přechod můžu vyloučit, ne, že bych jej nechtěla číst, ale ten tahat vážně nebudu. Škoda. Údajný názor Kinga na přebalu a místo anotace úryvek z knihy. Nevím tedy, co si o knize myslet a co od ní očekávat.
(Ne)obyčejný kluk byl přibrán spolu s některými knihami od jedné prodejkyně. Anotace zase chybí, takže se nechám překvapit.

A jako poslední dvě knihy s překrásnými obálkami. Archiv si nechci po cestě zničit, takže zůstane asi doma. První tři věty anotace obsahují pro mne kouzelná slůvka: knihovník, archiv, knihy. To se mi už teď líbí, jak by taky ne, když studuji na knihovnici že? :) Víc číst z anotace ani nemusím. Zatím nebyla žádná z knih od CooBoo,  která by se mi nelíbila. Nevím, jak to dělají, ale stránky těchto knih opravdu rychle utíkají a já mám vždy knihu přečtenou za maximálně dva dny. Velikost a písmo mi naprosto vyhovuje. :)
Dcera sněhu anotace slibuje silný příběh, takže od této knihy asi prozatím ruce dál. Mám z ní obavy. Když dva manželé trápí, že se jim nedaří mít dítě, tak to asi není kniha na odreagování do autobusu. Ale určitě si na ní během léta čas udělám, hlavně, jak se budu chtít schladit.

Kterou jste četli? Kterou byste si vzali na cestu vy? :)

RECENZE: Zlatá vstupenka - Brendon Burchard

V dnešní době můžeme sehnat kouče na všechno. Kouče pro stravování, kouče v milostných vztazích, tréninkového kouče. Brendon Burchard, autor této knihy je jedním z nich. Po automobilové havárii přišel na to, že není spokojen se svým životem. Že svůj život nežil, ale přežíval. Od té události začal svůj celý život od základů měnit a radí i ostatním, jak změnit ten jejich. Do jaké míry budeme věřit jeho verzi, to už je na každém z nás. Svépomocných příruček existuje velká spousta, Brendon Burchard vzal všechny své zkušenosti a napsal knihu. Jiná je v tom, že je psána jako beletrie. Kniha mi připomíná Malého prince, možná se vám nebude srovnávání této knihy s klasikou líbit, ale vysvětlím vám to. Tak jako Malý princ působí na svého čtenáře v každém věku jinak a pokaždé v něm najdete něco jiného, ať už jej čtete v dětství, nebo v dospělosti, taktéž by se dala chápat Zlatá vstupenka. Buď to v ní hledat ponaučení pro sebe a svůj nový život, nebo budete knihu vnímat jen jako příběh mladého muže a jeho hledání pravdy. S další životní zkušeností vám příběh může nabídnout něco jiného. Nebojím se říct, že knihu může číst celá rodina. Děti okouzlí podivný zábavný park a dospělé chytí životní pravdy, které jsou trochu více hlubokomyslné.

Hrdina příběhu by mohl mít spokojený život. Má dobře placenou práci, snoubenku, nedávno podepsal hypotéku na dům, ale život najednou šel jinou cestou. Po jedné z mnoha hádek jeho snoubenka Mary práskla dveřmi a odešla. Je to již více, jak měsíc a stále se nevrátila. Až ji jednou dezorientovanou na opuštěné silnici srazí nákladní automobil. Z nemocnice ihned zavolají, a on konečně po 40 dnech se smíšenými pocity vchází do nemocničního pokoje. Marynin stav je velmi vážný. Vypadá to, že se svými blízkými bude už jen v řádu několika hodin. Místo toho, aby chtěla ten krátký čas strávit se svým milovaným, tak jej posílá naléhavě pryč. Vnucuje mu zakrvácenou obálku a chce po něm, aby jel do starého a již nefungujícího zábavního parku a obálku předal Maryninu bratrovi. Problém je ten, že Marynin bratr je již několik let mrtvý. Ač se jí to snažil vymlouvat a nepřikládal tomu žádnou váhu, nakonec přeci jen odjel. Poslední přání splnit musel. To by si neodpustil. A tak se v parku snaží přijít na to, co se jeho snoubence stalo a jak se z parku mohla ocitnout o několik kilometrů dál na silnici, kudy projede jedno auto denně a co s tím má společného nějaká obálka.

„Bohužel nevím, co přesně se Mary stalo. Prožitek každého návštěvníka je jedinečný. Všichni se sice svezou na atrakcích, hrají hry, jedí, prohlédnou si celý park a přemýšlí o životě, ale to, co prožijí, se liší člověk od člověka. Nechci ti také tajit, že každý je nakonec konfrontován i s těmi částmi svého života, které nejsou zrovna příjemné. Někdy to lidi vyděsí, uzavřou se, nebo se ztratí. Obávám se, že se Mary na její cestě mohlo stát něco takového, ale je to jen doměnka. (…)

 

Kniha je psána s velkou dávkou fantazie. Tak jako v knize Karlík a továrna na čokoládu, tak i do zábavního parku přichází spousta lidí, vpuštěn je jen ten, kdo má speciální vstupenku. Kdo se tam dostane, zjistí, že z parku nezbylo jen zrezivělé švédské kolo, ale park funguje tak, jako dřív. Až na to, že v něm nic není skutečné. V parku je spousta zaměstnanců, kteří si někdy hrají na hodné a zlé policajty, ale jde jim společně jen o jedno. Nechtějí člověka do ničeho tlačit, chtějí, aby si sám uvědomil s čím je nespokojený a změnil to. Napomáhat v tom budou například provazochodci, čaroděj, věštkyně nebo silák. Každý může nabídnout něco jiného a ukázat vám jiný kousek vaší duše.

Prostředí příběhu, tedy zábavný park mne překvapil. Opuštěné atrakce mám spojené s hororovými příběhy. Už jenom při popisu zrezivělého švédského kola, se mi vybavilo to z Černobylu. Nelíbily se mi postupy, kterými se lidé v parku snažili pomoci. Většina z nich jakoby hrdinu ponižovala, shazovala jej a konfrontovala ho se spoustou nepříjemných situací, které rozhodně nechtěl prožít znovu. Nevím, jestli je mužská nátura odolnější, ale kdyby do mne někdo měsíc rýpal a říkal mi, že jsem k ničemu, a co jsem udělala, bylo špatně, tak se psychicky složím. Stala by se ze mě Bridget Jones. Začala bych kouřit a pít ve velkém zavřená osamělá v pokoji a pouštěla bych si jeden smutný film za druhým a u toho bych se topila v moři slz. Naštěstí je v knize Henry, který je vždy oporou. Stal se patronem našeho hrdiny a svou úlohu plnil dokonale. Henry vyvažuje všechny negativní části knihy.

Na knize se mi nejvíce líbilo, že nikdo našemu hrdinovi nechtěl říci a neřekl, co se stalo s jeho přítelkyní. Musel na to přijít sám. Konec je neočekávaný, ani u hrdiny si nejsme jisti, zda si vezme pobyt v parku k srdci, nebo ne.

Mé hodnocení: 60%

Děkuji knihkupectví Knihcentrum.cz za poskytnutí recenzního výtisku.

MĚSÍČNÍ PŘÍRŮSTKY: Červen 2015

Ačkoliv se to může zdát neuvěřitelné, začalo léto. A to značí další měsíc. Tento měsíc jsem si neobjednala téměř žádné recenzní výtisky, protože je hold zkouškové období. Budu ráda, když přežiju ve zdraví, ještě aby mě tlačily termíny recenzí, to bych si to mohla rovnou jít hodit. :)

Recenzní výtisk je tedy jen jeden, s nakupováním jsem samozřejmě zkouškovým omezována nebyla, takže knížek je zase malá kupička. Tentokrát jsem měla velké štěstí a některé z knih jsem sehnala za pár korun. Dvě z nich dokonce za padesátikorunu, jiné zase okolo sto koruny, neberte to. Myslím, že se na ně můžeme vrhnout.

Celkem je tedy knížek 8. Protože se blíží mé stěhování do vlastního bytečku, tak už to nemohu moc přehánět. Více knih jsem za květen prodala, než koupila. Poprvé jsem v plusu, co se týče peněz utracených za knihy.

Tentokrát potěším milovníky fantasy, nic jiného tady nemám. A i když jsem říkala, že už nemám, co bych kupovala, spletla jsem se. Přeci se ještě něco našlo.

 

Stvoření temnoty je tím jediným recenzním výtiskem. Na knihu jsem se těšila od doby, kdy jsem ji viděla, že má vyjít. Obálka mě uchvátila. Něco z anotace: nastaly těžké časy, občanská válka, prastará magie.. Jako milovníka fantasy mě kniha lákala. Musím říct, že mám termín odevzdání recenze za dva týdny, ale knihu přelouskávám s velkými obtížemi. Jsem na straně 40 a podle mne je kniha psána opravdu složitě. Dost věcí musím číst znovu, v postavách mám zmatek. Jakmile mě někdo vyruší, tak nevím, kde zrovna v textu jsem a musím začít znovu. Čekala jsem něco jiného. Ale těžko odsuzovat knihu, když jsem teprve na začátku že? :)

Zrození zimy slibuje také války, svět bez bohů a řinčení mečů. Myslím si, že není jediná kniha, která by mne od Fantomprintu nelákala. Když za knihu chtěl prodejce jen 49,- tak jsem neváhala. Jestli to byla dobrá koupě, nebo špatná, to se uvidí.

 

Tyto dvě knihy nechci nijak moc komentovat. První díl jsem ještě nečetla a tudíž na anotaci nechci ani nahlédnout, co kdyby prozrazovala díl předchozí. Ještě sice nevím, jak se mi bude líbit díl první, ale když už jsem kupovala knihy z jednoho antikvariátu přes internet a měla to za jdno poštovné, ceny byly příznivé, tak jsem vzala i tyto dvě. Co se může stát, přinejhorším je prodám společně s prvním dílem.

 

Miluji tlusté knihy. Kushielova střela byla v mém seznamu na databáziknih. Už ani nevím, jak dlouho tam je a kde jsem na ni narazila. Opět 49,- 672 stran, no není to krása? Když prohledávám bazary, nikde nic nenajdu. Poté jen tak náhodou projíždím různé stránky a takové úlovky. Něco z anotace: potomek lidí a andělů, kurtizánka i špionka v jednom.. doufám, že kniha bude napínavá, možná i trochu romantická. Moc se těším. Ještě nikdy mě žádná bichle nezklamala. Ať už to byly Pilíře země, Hra o trůny, nebo Cizinka. :)

 

Tuto knihu jsem obhlížela už nějakou dobu v knihkupectví. Jediné, co mi zabránilo ji koupit byla cena. Přeci jen dát čtyřista korun po SLEVĚ. Mi přijde opravdu hodně. Nakonec jsem ji také nalezla u antikvaritátu, od kterého mám většinu nakoupených knih z tohoto měsíce. Většina těchto knih je vyřazená z knihoven. Vůbec mi nejde na rozum, proč by je někdo vyřazoval. Možná trošku odřený hřbet, ale vyřadit knihy, které vyšly nedávno?? Nepochopím. Týká se to hlavně jiné knihy, kterou budu ukazovat později. Legenda o Brokenu spojuje opět čaroděje a boje o spravedlnost. Bílá panteřice má podle anotace také svou roli a kniha má opět téměř 600 stran, takže se těším na propracovaný příběh a postavy. Ke koupi jsem se rozhodla asi kvůli tomu krásnému tygrovi na obálce. Či pantěřici?? :D Nevím no, asi máme jiné představy o kočkovitých šelmách s nakladatelem.

 

Tuto knihu určitě znáte. Tuto chci opravdu tento měsíc mezi zkouškami přečíst. Doufám, že se mi to povede. Pustila bych se do ní ihned, jenže mě hryže svědomí za ten recenzní výtisk, u kterého jsem na začátku. Takže promiň Martine, musíš počkat. U této knihy jsem se nejvíce rozčilovala, že ji někdo z knihovny vyřadil. Pochopíte to? Rok stará knížka.. proč? Má odrbaný horní a podní hřbet, jinak je v pořádku. To by mne zajímalo, jestli to tak dělají se všemi knihami. Škoda peněz. Mohly raději nakoupit jiné tituly, než koupit nového Rytíře, když teto je celkem v pořádku. Tím lépe pro mne. 120,- A i já si jej můžu přečíst a vlastnit jej.  Co si mám představit k ději knížky, to uvidím. Středověk mám ráda, rytíře ještě více a anotace je úryvek z knížky, takže nevím. Nechám se překvapit.

 

Poslední knihou je Oko světa. 99.- Prostě krása, můžu znít, že se vychloubám a je to asi pravda. Jsem opravdu na sebe pyšná, že jsem je takto ulovila. Tato knížka není z antikvariátu, ani vyřazená z knihovny. Tato je z obyčejného internetového bazaru. Vypadá naprosto neporušeně. Knihu jsem koupila na doporučení od knižních bloggerů. Anotace konečně neslibuje válku jedněch, proti druhým, ale obyčejného hrdinu, který zažije něco neobyčejného. Tuto knížečku bych také ráda přečetla ještě tento měsíc.

MĚSÍČNÍ PČÍRŮSTKY: Květen 2015

Jako obvykle přináším ukázat knihy, které jsem nakoupila, nebo dostala k recenzi v průběhu minulého měsíce nebo na začátku tohoto. Tento měsíc se budu pouštět celkem do třech recenzních výtisků. V akci jsem pak koupila celkem šest knih od Fantom print. Doufám, že se alespoň k  některým během zkoušek dostanu.

Jako první tady mám dvě koupené krásky. Původně jsem je měla za jinou sérii, která má téměř totožné obálky, ale nevadí mi to, že jsem koupila jiné. Od autora jsem četla první díl série Elfové a právě tu jsem chtěla původně koupit, ale věřím, že tato druhá série bude stejně tak dorá. Už se na knihy těším.

Druhá série koupená ve Fantom printu. Obálky mě zaujaly, knihy jsem měla dokonce na databáziknih v kolonce, chystám se číst, takže jsem je evidentně někde už viděla. Cena krásná 50,- za kus, tak i kdyby knihy nestály za nic, tak mě to tak mrzet nebude.

Poslední koupenou knihou je Riallina hra od známé autorky Patricie Briggs. Myslím si, že můžu tvrdit, že sérii Mercy Thompson zná většina z nás a spousta z nás ji miluje. Já patřím mezi ně, proto mě zajímá i jiná kniha od autorky. Nevydržela jsem, a už jsem knihu i rozečetla. Prvním recenzním výtiskem je pak Zlatá vstupenka. Kniha dorazila tuším minulý týden ve čtvrtek a já ji za dva dny přečetla. Na novém noťaskovi se už rýsuje recenze.

Poslední dva recenzní výtisky mi udělaly velkou radost. Na oba jsem zvědavá. Měla bych je oba přečíst v nejbližších dnech, ať splním termín, ale bojím se, že se mi to bude míchat. V Dračí cestě jsem přečetla asi 4 kapitoly. Je tam několik postav a já jsem zatím z toho mírně zmatená. Po dvou týdnech, kdy jsem knihu odložila a znovu vzala do rukou, nevím, o čem ty 4 kapitoly byly, tudíž musím začít znovu. Temné bratrstvo jsem začala číst včera.Úvodní kapitola nebyla špatná a nalákala mě. Těším se, jak se bude příběh dále vyvíjet.

Z mých květnových přírůstků je to vše. Tento měsíc se snažím krotit jak s nakupováním, tak s recenzními výtisky. Hold patřím mezi vysokoškoláky, kteří se půl roku flákají a pak mají 12 zkoušek během 1,5 měsíce. Takže teď je přednější učení. 

Četli jste něco? Líbilo? 

RECENZE: Zlodějka knih - M. Zusak

Ačkoliv jsem měla počáteční obavy a Zlodějce knih jsem se vyhýbala velkým obloukem, dopadlo to tak, že byly neopodstatněné. Obavy jsem měla zejména proto, že nemám ráda knihy s válečnou tématikou. Je to na můj čtenářský vkus moc deprimující. Hrůzy, jaké se děli, hrdinové přicházejí o své milované. Do knih se ráda začtu právě proto, abych od těch negativních témat normálního života mohla odpoutat. Druhou obavou byla vypravěčka jako smrt. Knihu jsem začala číst na tři pokusy. V prvních dvou jsem přestala v první kapitole a proč? Smrt rozebírala význam barev, mezi tím nějaký její „citát“ a já se bála, jestli to tak bude celou dobu. Naštěstí mě kniha nakonec vlákala a já tu osudnou první kapitolu přečetla.

Zlodějka knih pojednává o dívce Liesel Memingerové, která se z ničeho nic musí rozloučit hned na začátku s nejdůležitějšími osobami v jejím životě. Liesel a její bratr byli na cestě k pěstounům, když přišla naše vypravěčka smrt. Nečekaně a tiše a Liesel jela do neznáma sama. Začátek války je za obzorem a válka je nebezpečné místo pro děti. Zvlášť v rodině, kde není dostatek jídla. A tak se Liesel loučí se svou matkou a poprvé vidí své pěstouny. Tátu Hanse Hubermanna a mámu Rosu Hubermannovou. Oba jsou zvláštní lidé, nejsou v jádru zlí, ale cestu k Liesel musí nacházet postupně. A tak si Liesel pomalu zvyká na nový život a novou rodinu, s tátou se učí číst a najednou jí jedna kniha, několikrát přečtená, nestačí. Právě v tomto místě dostává Liesel své druhé jméno Zlodějka knih. Ukrade nejednu knihu a její láska ke knihám a k psanému slovu je větší a větší. Německo mezitím už plně nasadilo zbraně a na ulicích se pilně Hailuje. Židé jsou pronásledováni a putují do koncentračních a pracovních táborů. Jeden z nich najde cestu i k Liesel domů. To teprve začíná ten pravý strach a celá rodina cítí dopady válčení a Hitlerovy propagandy.

Musím říct, že znám příběhy hlavně Židů. Knih z druhé světové války je hodně, jak jsem psala v úvodu, těmto knihám se mi daří vyhýbat, nicméně ne jednou jsem byla povinně v kině se školou na Colette a podobné filmy, proto pár příběhů znám. Zlodějka knih pro mne byla překvapením v tom, že je kniha z pohledu Němců, kteří nesouhlasí s činností Hitlera. Tento pohled jsem viděla poprvé. O přídělových lístcích jsem věděla, že existovaly u nás. Ale nikdy jsem popravdě nepřemýšlela nad tím, že i sami Němci mohli hladovět. 

Pěstouny Liesel jsem si velmi oblíbila. Hans – táta podporoval Liesel ve všem, co dělala, i když to nebylo správné. Téměř kvůli ní nespal, přes den chodíval do práce, když nějaká byla a po nocích Liesel předčítal. Asi každý by chtěl mít takový vztah s nevlastním otcem, co s nevlastním i s vlastním. Jejich vztah by se dal závidět. Táta vždy drží slovo, je odvážný, vždy stojí za Liesel i proti mámě. Je to pohodář a člověk s dobrým srdcem. Ráda bych toho muže znala osobně. Líbila se mi Liesel a její schopnost být tak pěkně nadšená z jakékoliv knihy a udělat z ní něco, co by chtěl číst každý. Fascinace slovy a knihou samotnou, obsah je až druhý v řadě. Přistihla jsem sama sebe, že je mi líto, že už číst umím. Že nemám už tu moc objevovat krásu čtení. Můžu si užívat stále nové příběhy, ale žádná kniha už mi nedá stejný pocit, jako ta právě první přečtená kniha, kterou jsem si přečetla sama. To je škoda, mám na ni pěkné vzpomínky a pamatuji si, že jsem úplně stejně jako Liesel, hltala slova a nechala se unášet příběhem někam, kde jsem měla pocit, že jsem mohla jen já sama. Mámu – Rosu jsem zvláště ze začátku ráda neměla. Je přísná, často srší jednu nadávku za druhou, ale čím víc se blížíte ke konci knihy, tím ji máte raději. Samozřejmě, že postav je v knize opravdu hodně, než bych se vyjádřila ke všem, i kdyby jen k těm hlavním, tak bych měla popsanou další stranu. Nechám tedy na vás, ať kouzlo dalších charakterů objevíte sami. 

Smrt jako vypravěčka mi ze začátku nevyhovovala, naštěstí stránky z jejího bezprostředního pohledu nejsou dlouhé a hned pak příběh opět připomíná obyčejné vypravování, jak ho známe. Ačkoliv mě Posel od M. Zusaka zaujal více a i bych jej četla vícekrát, tak na Zlodějku se také dívám jako na pěkně strávený čas. Bohužel, vícekrát, bych asi knihu nečetla. Nemůžu říct, co přesně se mi nelíbilo, abych tomu dala plný počet bodů, ale něco málo tam je. Zusaka obdivuji, že napsal příběh o válce ve válce, kde nechybí ani ty momenty, které právě nemám ráda. Krev, mrtvoly, slzy lidí, kteří ty lidi milovali. Zusak to ale napsal tak, že mě z toho nemrazilo, spala jsem klidně a nepřemýšlela nad tím před spaním. Bylo to napsáno citlivě, a ačkoliv popisoval hlad, a jiné věci, které se nám nemusejí líbit, tak z jeho pera mi ta válka nepřišla tak hrozná, jaká doopravdy byla. Takže na otázku, zda-li jde napsat kniha o hrůzách války, nevynechávat plynové komory, mrtvé po náletech, německou propagandu a teror a přitom v člověku neprobudit odpor ke knize, tak to jde. Netuším, jak se mu to povedlo, ale i mně se tato kniha líbila. A to jsem zastánce románků a fantasy literatury s dobrým koncem.

Celkové hodnocení: 80 % 

Zdroje obrázků deviantart:

 german soldier by fabcob focker

adolf hitler by engdrago 

aircraft 10 png stock by jumpfer stock