RECENZE: Dívka se sněhem ve vlasech - Ninni Schulman

Po opravdu dlouhé době jsem si znovu přečetla nějakou tu detektivní knihu. Jen náhodou jsem si vytáhla z hromádky právě Dívku se sněhem ve vlasech, která se odehrává v zimě na Nový rok. Skvělé, číst takovou knihu čtvrtého ledna, ještě umocňuje můj zážitek.

Moje hodnocení: 80 %

Novinářka Magdaléna Hamssonová je po čerstvém rozvodu. Stěhuje se zpět do svého rodného městečka, aby utekla myšlenkám na bývalého manžela a aby její syn vyrůstal na zdravějším a klidnějším venkově. Pevně věří, že je právě venkov pro jejího syna to nejbezpečnější místo na světě. Kriminalita v tomto zapomenutém kraji je téměř nulová, až do dne, kdy se ztratí dcera bohatého doktora. Magdaléna okamžitě využívá příležitosti a píše jeden článek za druhým. Chce sobě i konkurenčním novinám dokázat, že i v tomto malém městečku může její novinářská kariéra stoupat vzhůru. Policisté i desítky dobrovolníků prohledávají les a okolí. Výsledky nejsou dobré, je neskutečná zima, okolo několika centimetrové závěje, v těchto podmínkách se pátrací čety stále vracejí, aby se ohřály. Přeci jenom se nalezne tělo, nicméně hledaná dívka to není. Vlastně tuto dívku nehledá vůbec nikdo. Ani v jiných městech se po této dívce nepátrá, kdo to je a proč byla nalezena v lese? A kde je původně hledaná dívka? Jsou zločiny skutkem jednoho člověka? Policie tápe a Magdaléna je do případu zakousnutá jak bulldog do pošťáka a rozhodne se pátrat na vlastní pěst.

Kniha se mi opravdu moc líbila. Četla jsem ji téměř v kuse až do ranních hodin. Líbí se mi, že neteče všude okolo jen krev. Nemusím znát všechny ohavné detaily, které by na těle šly vidět. I když je hlavní postavou Magdaléna, tak se dá říci, že není sama. Příběh je vypravován hlavně z pohledu Magdalény, ale také kromě jí z pohledu policistů, také jsou v knize krátké výjevy z života i jiných postav, které se třeba příběhem jen letmo mihnou. Asi nejdůležitějšími jsou právě ty výjevy, které mají vysvětlovat, jak se důvěřivé dívky dostaly do nevěstince a jejich život tam. Některé postavy a jména mi hned v hlavě nenaskočili, proto mi občasné odbočení jinam dělalo hlavně ze začátku problémy se zorientováním, poté jména už byly známějšími a už to bylo v pořádku. Tedy až na výjimky.

Líbila se mi i milostná zápletka Magdalény a jejího bývalého milence, přeci jenom patřím k něžnějšímu pohlaví a tyhle věci mi v detektivce asi nikdy vadit nebudou. Případ z pohledu policistů měl také své kouzlo. Nahlédnutí do jejich osobního života bylo skvělé. Dá vám více možností, jak se poté na postavy a jejich chování dívat.

Kdybych měla říci, co se mi nelíbilo, tak asi pasáže z pohledu dívek, které byly pod vlivem pasáků. Nebylo to detailně popisované, ale i přesto mi to stačilo. Také mě překvapil laxní přístup policie, když dostala tip na vykřičený dům. Vražda je možná důležitější, ale policie tápala ve tmě a neměla nejmenší tušení, kdo mohl dívku zavraždit, tak klidně mohli dívky z hanbince zachránit. Také by mě zajímalo, kdo pasáky včas varoval. Byly dvě postavy, které to mohly být, ale vysvětlení jsem se nedočkala.

Tato detektivka z maloměsta, kde se všichni znají mi prostě a jednoduše kápla do noty. Opravdu pro mne povedená detektivka, kde není nic zbytečně natahováno. Soukromí postav a vyšetřování sehrálo rovný souboj, ani jedno nijak zvlášť nepřevyšuje to druhé. Magdaléna mi byla většinou sympatická (pokud zrovna nebyla protivná na policisty) a její vztah se synem se mi velmi líbil. A na co bych málem zapomněla, pro mě největším plusem je.. téměř ani na konci knihy nevíte, kdo byl vrah.

Děkuji nakladatelství Galatea za poskytnutí recenzního výtisku!!

RECENZE: Neviditelný strážce - Dolores Redondo

Kniha Neviditelný strážce vydána roku 2013 v nakladatelství Panteon je dílo zatím neznámé autorky Dolores Redondo. Neviditelný strážce by měl být první knihou ze série Baztán.

Amaia Salazarová pracuje jako inspektorka, když se v jejím rodném městě stane vražda mladé dívky, tak se vrací zpět do míst, kterým se posledních několik let vyhýbala. Bohužel nemá na vybranou, je vybrána jako hlavní vyšetřující, což se nelíbí jejím mužským kolegům a hlavně jejich egům. I se svým mužem se na čas stěhuje ke své tetě a dvěma sestrám, aby mohla vraždu vyšetřovat, co nejblíže místu činu. Jak se později ukazuje, tak vražda není pouze jedna. V městečku se objevil sériový vrah, který vyhledává mladé dospívající dívky, které zabíjí většinou u řeky, oholí jim ohanbí a ozdobí je sladkým moučníkem. Amaia čelí tomuto vrahovi, své neplodnosti a i temným stínům své minulosti. Celkem dost věcí na jednu ženu.

Po stručném shrnutí děje bych ráda vyjádřila svůj názor na tuto knihu. Pokud budu brát knihu jako detektivní příběh, tak musím říct, že mi přišlo, že je v ní o vyšetřování opravdu málo. Navíc mytologické postavy jako ochránce lesa se mi do detektivky nehodí. Kdyby to zůstalo jen jako pověra, tak budiž, ale tím, že jej opravdu viděla a ještě ji pomáhal, to mi zkazilo dojem z celé knihy, po této události kniha ztrácí reálnost. Pokud knihu budu brát jako psychologický thriller, tak už by to bylo lepší. Kniha hlavně místo případu řeší vztahy mezi postavami. Láska muže, soudržnost rodiny, nenávist a závist to vše lze v knize nalézt. Časté popisy krajiny mě nijak nezaujaly, kromě tohoto mi v knize vadilo více věcí, ale vše rozepisovat nebudu. Když to řeknu v zkratce, tak by kniha z mého pohledu mohla být o spoustu stran zkrácená.

Mé nízké hodnocení vás nemusí odrazovat. Jen já jsem si s knihou nesedla do noty. Hrdinka mi sympatická nepřišla, její minulost byla deprimující, ano vím, že to tak mělo být, ale myslím si, že člověk má sám o sobě dost problémů a ještě číst takové věci. Děkuji, nechci. Četla jsem i lepší detektivky a tak se této knize omlouvám. Nicméně kniha byla napsána dobrým způsobem, četlo se to samo, ale obsah mi nesedl a proto, i když jsem knihu přečetla za dva dny, tak se do dalších dílů pouštět nebudu.