Pod stromečkem jsem našla 4 knihy. Hezké na tom bylo, že byly všechny sladěné do modré barvy. :)
Zbytek knížek jsem si tak nějak nadělila sama po Vánocích za penízky, které jsem dostala od maminky. Ježíškovi můžete napsat seznam a dvakrát podtrhnout zrovna tu knihu, po které nejvíce toužíte, ale on raději donese tři jiné. :D :) Na seznamu byly taky, to si nemám na co stěžovat, ale tu vysněnou prostě nedonesl. Proto jsem tuším 28. prosince sedla k počítači a najela jako obvykle na stránky knihkupectví a už to jelo. Neumím si objednat jednu, či dvě knihy. To bych nebyla já. Já musím využít toho, že platím poštovné, tak ať je ta krabice megaobří.
Konec vybavování, jdeme na knihy. :)
Celkem jsem za prosinec tedy nastřádala 13 knih. Z toho jsou 4 od Ježíška, 2 z bazaru, jeden recenzáček a 6 nově koupených miláčků.
A víte co? Tu tak obrečenou knihu, dvakrát podtrženou jsem si zapomněla dát do košíku. Takže po naprostém propadnutí Kronice královraha, stále nemám Hudbu ticha. :) No nic, tak zase jindy.
Tak tady
vidíte toho modrého Ježíška. Hana Marie Körnerová
mě zaujala knihou Carolina, kterou jsem přečetla snad jedním dechcem. Líbila se
mi romantika bez pornografických scén, historie a období francozské revoluce.
Proto jsem Ježíškovi na seznam napsala sérii Kočár
do neznáma. První díl už jsem stihla přečíst, ale nenadchl mě tak, jako
Carolina. Tak uvidíme, jaké budou ostatní díly.
Jsou světla, která
nevidíme mi koupil přítel. Knihy z druhé světové války zrovna netvoří
můj čtenářský vkus, ale byly i výjimky. Knihy z války, což je opravdu těžké
téma a přitom krásně romantické a hezké na čtení. Tak doufám, že světla budou
patřit k tomuto žánru.
Dalšími modrými knihami jsou Světlo mezi oceány a Druhá dcera. Druhá dcera je pro můj letošní rok první recenzní výtisk. Sice je řazen ještě do prosince, ale recenze bude v lednu 2016. Ty modré knížky se mi hrozně moc líbí. Zrada, vášeň a pomsta, to slibuje anotace. Nevím přesně, co od knihy čekat, tak se těším. Světlo mezi oceány se nějak dostalo mezi knihy, které bych si ráda někdy přečetla na databáziknih. Asi jsem někde četla pochvalnou recenzi, nebo jsem narazila na anotaci. Kniha vypadá velmi lákavě. Vše, co se týká moře mi navozuje příjemné představy. A život na majáku? To může být fajn. :)
Tyto dvě knížky jsem si koupila v bazaru. Co se týče fantasy, nemám vyhrazený styl. Ať už jsou v knize elfové, magie, draci, nebo cokoliv, tak tomu dávám šanci. :) Královna tearlingu má takovou nicneříkající anotaci, ale tím lépe. Alespoň v ní není nic důležitého vyzrazeno. Tak se můžu pustit do čtení bez předsudků a bez očekávání. Zato od Prních dojmů mám očekávání velké. Na první stránce zní krásná slova: Román o starých knihách, nečekané lásce a Jane Austenové. No nezní to skvěle?? Jen nechápu, proč všechny knihy musí být spojené s Jane Austenovou. Jako by nebyli žádní jiní autoři. :) Většinou narážím na přepracovanou Jane Austenovou, nevím proč.
Další knihou o knihách by měl být Kufr paní Sinclairové. Na tuto knížku a poklady skrývajích se ve starých knihách se moc těším. Obálka je krásná, tak byla otázka času, kdy knihu koupím. Ve znamení štíra jsem si koupila díky obálce a také proto, že autorku moc dobře znám a její sérii Vlci z mercy falls mám velmi ráda. Doufám, že to bude milá zamilovaná fantasy, která nebude náročná a bude se po čtení hezky usínat.
Na Člověka Gabriela jsem párkrát narazila, když kniha byla ještě novinka a objevovala se v různých katalozích. Kniha mě nikdy nelákala, ale řekla jsem si, že bych mohla dát šanci další české autorce. Kniha má velmi vysoké hodnocení a kočovníci jsou mému srdci blíže po přečtení Písně větru. Proto najednou kniha dostala šanci. Teď jen mít tu správnou náladu a chuť a šup do čtení.
Oproti tomu Nebe v plamenech jsem po přečtení prvního dílu měla v hledáčku téměř rok. Ale plnou cenu se mi za knihu dávat nechtělo. Tak jsem čekala, a čekala a stále čekala, jestli knihu nezlevní. Dočkala jsem se. A tak konečně druhý díl je doma. Teď budu muset přečíst znovu díl první, ať mám přehled. :)
Totem vlka jsem jednu dobu čítala před spaním na čtečce. Bohužel, když dám novou knihu do čtečky, tak se mi smaže můj "postup" v rozečtené knize a já pak nevím, na jaké stránce jsem byla. To nevadí, teď mám papírovou verzi a tak budu vědět stále, kde jsem :) Totem vlka je velmi zvláštní kniha. Spojuje jakýsi soulad přírody a člověka, politickou situaci v Číně a další různá témata. Kniha je opravdu o vlcích a pastevcích, o politice tam toho zase tolik nebylo. Spíše jen tak na okraj, jak se novodobá společnost dívá na pastevce ovcí, kteří žijí na stepích a bojují každý den s počasím a s přírodou samotnou. Ale je to velmi hezky napsáno a já se těším, až se zase začtu. Kniha sice není nějak nabitá akcí, ale přesto čtení rychle ubývá. Líbí se mi moudrost stařešinů, kteří vysvětlují, proč sem tam musí vlkům uspoupit a nechat je vyhrát, aby byl dodržen životní cyklus. Tuto knihu musím určitě někdy zrecenzovat. :)