neděle 16. února 2014

RECENZE: Psí poslání - W. Bruce Cameron

NÁZEV: Psí poslání
NÁZEV ORIGINÁLU: A Dog´s Purpose
AUTOR: W. Bruce Cameron
ŽÁNR: Román
STRAN: 280
NAKLADATELSTVÍ: Ikar
ROK VYDÁNÍ: 2013
PROVEDENÍ: Vázaná
VĚK: 15+



HODNOCENÍ: 97 %


Všichni psi jednou přijdou do nebe… Ale nejprve musí splnit své poslání. Autor románu Psí poslání, který si zamilovali čtenáři po celém světě, Bruce W. Cameron je přesvědčený, že jeden pes se může narodit několikrát za sebou, aby se mohl zdokonalovat v rozličných dovednostech a aby mohl čím dál tím lépe chápat člověka. I hlavní hrdina knihy se na svět vrací znovu a znovu. Jeho první pokus dopadá tragicky. Potom hledá smysl života jako neposedný retrívr malého chlapce Ethana. Ani tahle pokus nemá dlouhé trvání. Když se narodí znovu, nosí v srdci jediné přání – znovu spatřit Ethana, kterého nadevše miluje…

Nicméně jak šel čas, postupně jsem si na jejich přítomnost v pelechu zvykl. Nos mi brzy prozradil, že mám jednu sestru a dva bratry. Sestra byla jen o něco míň dravá jako bratři. Jednomu jsem začal říkat Rychlík, protože se uměl strašně rychle plazit, druhému Hladovec, jelikož by se 
pořád cpal a pokaždé, když maminka odešla, strašně fňukal. Hladovec spal častěji než my ostatní, a tak jsme po něm rádi lezli a žužlali mu čumák. Bydleli jsme v noře vyhrabané u kořenů stromu. Přestože venku pražilo slunce, dole byl příjemný chládek. Když jsem se poprvé vybatolil nahoru, doprovázeli mě sestra s Rychlíkem. Ten byl samozřejmě první. Teprve teď na denním světle jsem si všiml, že má jako jediný z nás čtyř bílou lysinku na nose a hvězdičku na čele, která jako by celému světu sdělovala, že její nositel je výjimečný. Zbytek těla měl stejně černohnědý jako já. Hladovec měl světlejší odstín a sestra zdědila matčin krátký nos a ploché čelo, ale jinak jsme vypadali víceméně všichni stejně, přestože se Rychlík tak vytahoval.

Psí poslání.. ani nevím, jak začít o této knize psát. Ze začátku mi kniha připomínala Dášenku, nebo kocoura Modroočka. Říkala jsem si, jak to může být bestseller, později jsem pochopila. 

Vyprávění příběhu očima psa je zvláštní, ale není to špatné. Při čtení jsem si vzpomněla na film Marley a já, který je na podobné téma. Vidíme celý život našeho nejlepšího přítele od narození až po smrt. Smrt naštěstí není všemu konec, jak se ukáže. Místo toho se Bailey, (toto jméno se mi ze všech, co měl líbí nejvíce) po smrti znovu převtělí do nového štěněte. A tím mu začíná nový život a nové poslání.

Nejvíce jeho život ovlivní Ethan, páníček, který Baileyho dostane k osmým narozeninám. Baileyho očima vidíme, jak se Ethan vyvíjí.  Ethan a Bailey jsou nejlepší přátelé, žijí spolu i odloučeně, ale Bailey je mu vždy věrný, dokonce i po té, kdy sám zemře a znovu se narodí.

V knize je popsán život psa, ať už z dobré stránky, kdy se o něj stará milující rodina anebo z té stránky špatné, kdy se ukazuje lidská bezohlednost pro kterou je pes jen předmět bez duše. Autorovými popisy Baileyho myšlení si možná někteří uvědomí, že psi nechápou spoustu věcí, ale i tak jsou věrní.

Musím říct, že ač se mi to nestalo dlouho u žádné knihy, tak u této jsem si dvakrát pobrečela. V tomto momentu jsem si uvědomila, že to není žádná Dášenka. Doporučuji všem milovníkům psů nebo jen těm, kteří si chtějí přečíst něco oddechového. Ve mně kniha zanechala obrovský dojem, ani ne při čtení, jako až po přečtení všech stran. Ležela jsem v posteli, byly dvě hodiny ráno a já nechtěla jít spát. Cítila jsem, jakoby jsem byla na farmě a žila tam s nimi. Nechtěla jsem jít spát, chtěla jsem, aby ten pocit ve mně zůstal co nejdéle. Jenom tak ležet a být spokojená, že to dobře skončilo, i když jsem přemýšlela, co bude s Baileym dál.

Určitě si přečtu druhý díl, jakmile budu moci. Jen mě zajímá, jestli se bude Bailey pořád dokola reinkarnovat.  Snad ne, chudák, po jeho znovuzrození si všechno pamatuje a to bych nechtěla, aby viděl jen kolem sebe umírat své páničky.

Knize nemám co vytknout, jen pokud jste milovníci psů, tak si vezměte kapesníčky. Zvlášť pokud pláčete u filmů, kde nějaká zvířátka zemřou. Líbilo se mi provedení knihy, kde v každé kapitole byla jiná silueta psa. 




7 komentářů:

  1. To je zvláštní, musím se přiznat, ale žádnou knihu, která by byla napsaná z pohledu psa (nebo jiného zvířete) jsem ještě nečetla. Ale zní to zajímavě :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kniha byla skvělá. :) Není to žádný pohádka, je to normální příběh u kterého i já "necita" brečela.

      Vymazat
  2. Viděla jsem film Marley a já. U toho jsem bulela jako želva, fakt že jo. :) :D ale byl to nádherný film a určitě stojí za zkouknutí. :)
    já nevím, já bych u této knížky prořvala snad polovinu, ale budu si jí pamatovat, psy miluju a jsou to úžasní tvorové. :3

    OdpovědětVymazat
  3. Já jsem viděla film Marley a já a prořvala jsem ho tak z poloviny. :D :) ale byl to krásný film a hádám, že tato kniha bude něco obdobného, takže kapesníčky určitě zajistit, píšu si to. :) ;)

    OdpovědětVymazat
  4. Tuhle knihu bych si vážně chtěla přečíst :) já jako obrovský milovník zvířat.

    OdpovědětVymazat
  5. Pejsky, a zvířata obecně já naprosto miluju. :-) Shodou náhod jsem dnes taky psala jednu "psí recenzi" :-)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za zpětnou vazbu. :) Komentáře typu dvouslovné věty: Hezký blog, recenze, knihy + Váš odkaz na blog nebudu publikovat. Nezlobte se. :) Nepřijde mi to jako upřímný komentář, ale jen jako reklama.