RECENZE: Víc než touha - Thea Devine

Říkali mu zloděj a tvrdili, že je bezohledný. Říkali, že je lupič a dravec a obviňovali ho, že si přisvojoval jejich teritoria a zpochybňoval jejich úspěchy. Říkali mu vykradač hrobů, protože díky svému vrozenému nadání uměl vydolovat z písku snad tisíce artefaktů, které by dalších sto let nikdo neobjevil. ( Thea Devine - Víc než touha str. 7) Culhane znemožnil nejednoho archeologa a proto ho vedení muzea vyslalo s bláznivým hledačem pokladů do vyprahlé pouště. Sir Paregrin de Lisle hledá legendární pergameny Zoranu, které dokazují existenci náboženské sekty. A opravdu se mu podaří nalézt vodítko, v tom však za ne zcela jasných okolností zemře a zanechá po sobě tajemné náramky s vyrytými symboly a dvě dcery.

Alexandra a Allegra jsou jako noc a den. Nemohly by být více odlišné. Zatímco Alexandra je vážnější a přemýšlivější, Allegra si ráda užívá společnosti jejich souseda Dzmury. Právě tento muž však Alexandře něčím nesedí. Myslí si, že s ním Allegra tráví mnoho času a z nemyslitelného důvodu má tendence jít do jeho domu a zkontrolovat, zda je její sestra v pořádku. Ukáže se, že její instinkty ji nezklamaly, Dzmura nemá s Allegrou čisté úmysly, dokonce ji unese. Tak začíná hon za záchranu sestry a boj o náramky, které chce zase Dzmura.

 Culhane a Alexandra spojí své síly. Vše pod jedinou podmínkou, Alexandra bude plnit všechny Culhanovy erotické představy a on ji zato vezme s sebou na cestu a snad i pomůže zachránit její sestru. Erotický scén v knize je opravdu spousta. Dokonce i celá kapitola může obsahovat popisy jejich styku. Pro mě nesmyslné bylo chování hlavních hrdinů. V noci se spolu milují na různé způsoby a ráno na sebe štěkají a hovoří spolu, jako by byli největší nepřátelé. Ani dominantní postavení Culhana, kdy si kdekoliv a cokoliv rozkázal, mi nevyhovovalo. Neumím si představit, že by se žena jen tak vzdala a bez protestů se oddala mužovým představám. Sice ano, i hrdinka se pokoušela různě provokovat a neuposlechnout, ale nakonec vždy povolila a udělala, co chtěl její milenec. Čtení myšlenek, nebo pocitů Alexandry z Culhanovy strany také nedošlo pochopení. Bylo to přinejmenším zvláštní. Na začátku knihy mě to dost mátlo, naštěstí se posléze čtení myšlenek odebralo do pozadí příběhu.

Samotný příběh mi také připadal zmatený. Dzura, který je podle Culhana ďáběl chce za každou cenu náramky získat, proč, to už nevíme. Většinu knihy nechápeme, proč jsou hlavní hrdinové pronásledováni a proč se snaží Culhane získat další části artefaktu. Naštěstí to bylo na konci vysvětleno, ale autorka mohla naznačit už dříve proč, protože takto to zůstalo pro čtenáře dost nesrozumitelné. Samotný Dzmura je po více jak polovinu knihy zahalený tajemstvím, a proto jsem tápala, proč má být vlastně tak nebezpečný. Dá se říci, že se kniha podobá detektivce, protože pointu se dozvídáme až na konci.

Po celou dějovou linku se objevuje jedna akce za druhou. Rozhodně nelze říci, že se v knize nic neděje. Hrdinové jsou stále ve střehu. Nikdy nevědí, kdo je příště zradí, nebo kde na ně zaútočí Dzmurovi stoupenci. Putují vlakem, lodí i s karavanou ve vyprahlé poušti. Právě milovníci těchto exotických zemí, jako je Palestina, Izrael a podobně by mohly v knize nalézt zalíbení. Já, abych se přiznala, jsem od knihy čekala něco jiného. Podle anotace jsem si myslela, že kniha bude o pirátovi, takže jsem byla trochu zklamaná. Obálka zase vzbuzuje pocit, že kniha bude z období středověku a tyto historické romance mám opravdu velmi ráda. Nicméně nejvíce kosa narazila na kámen, kdy v knize chyběla láska. Právě proto mám tyto erotické a romantické knihy ráda, protože pohladí na duši. To se ovšem může určité sortě čtenářů naopak líbit. V knize jde hlavně o živočišný sex. Alexandra i Culhan se spolu milují jen za jediným účelem. Za uspokojením svých potřeb. Žádná romantika, žádné vyznávání lásky.

Milovníci 50 odstínů šedi by si zde také mohli přijít na své. Sice Culhan nepoužívá žádné erotické hračky, ani bití a podobně, ale je také dost důrazný, nepřijímající žádné neuposlechnutí svého rozkazu. Chce být mužem, kterému se žena kdykoliv oddá a to bez odmlouvání. Rád ukazuje svou dominantní stránku a Alexandra si zase užívá své podřízenosti, přímo si v ní libuje. I to se promítne na konci knihy, kdy se Alexandra dostane do harému. Ukazuje se, jak si ženy uvědomují svou sexualitu, svou moc nad muži. Jak přímo touží po pozornosti jejich muže. Nenávist a závist jdou ruku v ruce. Podřízenost je samozřejmostí. Rády jsou usměrňovány rozkazy, chtějí se jim jen podřídit. Pro to žijí.

Abych to shrnula. Kniha neměla žádné hodnocení na Databáziknih, proto jsem se podívala na Goodreads. Právě na Goodreads má kniha celkem slušné hodnocení a proto jsem měla jisté očekávání. Kniha je bohužel pro mne nesplnila. Nevyhovuje mi autorčin styl psaní. Nejvíce se to projevovalo v opakování slov, používání nedokončených vět a podobné nešvary, které mi pily krev. Chyběla mi romantika. Na erotický román mi kniha přišla moc akční. Bohužel jsem nechápala zásadní věci a to i ovlivnilo pohled na knihu. Možná kdybych ji nečetla mezi zkouškami rozkouskovaně, tak by mi tyto věci neunikaly. Bohužel je to tak, jak to je. Nerada píši negativní recenze, ale kniha mi tentokrát do noty nepadla. Postavy mi nebyly sympatické, právě naopak. Měla jsem chuť je oba nechat zasypat písečnou bouří. Buď se mají navzájem nenávidět, nebo se spolu milovat. Žádnou cestu mezi tím nevidím.

Chtěla ho tam. Jeho výbojný úd tam patřil; chtěla cítit jeho dráždivé nárazy do svého prostopášného tepla. Chtěla pojmout tvrdý, mohutný kamenný kyj ve vší jeho primitivní nádheře. A chtěla, aby se elementární síla vší té závratné moci zaměřila pouze na ni.

…ano…

Roztáhla nohy a zavlnila boky v bezostyšném vábení.

…ano…

Přistoupil k ní pomalu, jako by chtěl prodloužit každý poslední dráždivý okamžik, než ji začne dobývat. (Thea Devine - Víc než touha str.102-103)

Knihu můžete koupit například zde: