RECENZE: Železný král - Julia Kagawa

Meghan je obyčejná šestnáctiletá holka. Ve škole není zrovna nejoblíbenější, to by musela být roztleskávačka a ne doma chovat prasata. No co, hlavně že má celý život dobrého přítele. Trápí ji obyčejné problémy, jako že rodiče zapomenou na narozeniny, nebo že by chtěla řidičské oprávnění. V den jejich narozenin se však stane něco hrozného. Jejího malého brášku někdo unesl a podstrčil místo něj trola na vlas podobného. Meghan se dozvídá, že její přítel není vůbec ten, za koho ho celý život měla. Je to její ochránce, kterého jí přidělil král Oberon. Ano, ten Oberon král elfů. A tak Meghan zjistí, že ani ona není obyčejná holka, je napůl fae, tedy víla. Vydá se do země všech elfů, skřítků, trolů a spousty dalších potvor, aby našla uneseného bratra. Rozhodně to nemá jednoduché, i když ji Puk pomáhá, tak je tam opravdu dost potvor, které by ji rády zabily. Krom toho o Meghan stojí i oba královské ferijské dvory. A to není jediný problém. Nevíra lidí je mnohem ale mnohem horší.

"A co Robbie..tedy..myslím Puk?"Zeptala jsem se, aniž jsem věděla, proč se mi právě teď v hlavě vynořila tahle otázka. "Jak se dokázal držet tak blízko mě, chodit do školy a tak dál, se vším tím kovem kolem?" Grimaklin zazíval. "Robin Goodfellow je velmi starý férij," řekl a ve mně se všechno vzpíralo brát Puka takhle. "A nejen to, byla o něm napsána řada balad, básní a příběhů, takže je prakticky nesmrtelný, dokud se na ty věci nezapomene. Nedá se říci, že je vůči technice a technickému pokroku imunní - to zdaleka ne. Puk je silný, ale ani on nedokáže vzdorovat všem vlivům." "Zabilo ho to?" "Pomalu a za dlouho." Grimaklin se na mě zadíval vážným pohledem.  "Kdesikdys umírá, človeče. Každé desetiletí se zmenšuje. Příliš mnoho pokroku, příliš mnoho techniky. Smrtelníci ztrácejí víru v cokoliv jiného. (str. 187)

Meghan je pro mě opravdu hodně sympatickou hrdinkou. Rozhodně není holka typu, nech mě já všechno sama! Potřebuje pomoc, a když jí nemá, tak ji většinou někdo chytí. Rozhodně se mi to líbilo, řeknou ji, utíkej a ona paralyzovaná strachem stojí a tak ji samozřejmě chytí. To se mi na ní opravdu moc líbí. Není to hrdinka, kterou byste si snadno spletli se Schwarzeneggerem. Je to opravdu obyčejná holka, jako vy, nebo jako já.

Puk je takový rošťák, to slovo se mi hrozně líbí a naprosto ho vystihuje. Rád dělá naschvály, vše bere s humorem i souboj na život a na smrt. Ale na druhou stranu je jako vaše matka, která vám pořád stojí za zády a říká, co je správné. Pak je jednoduché zamilovat si prince Ashe, i když je to záporák.

Oproti němu je Ash princ zimního dvoru přesný opak. Nemluvící, vážný, smrtelně nebezpečný. A taky přitažlivý, jak jinak. Záporáci a špatní kluci budou vždycky holky přitahovat.

Kocour Grimaklin sice celou dobu Meghan pomáhá, ale že by z toho měl radost, se říci nedá. A přesto ho budete mít rádi, i přes jeho ironické poznámky a jeho nafoukané chování.

Kniha mě chytila hned od začátku. Ano, byly tam místa, že se mi to nečetlo zrovna nejlépe, ale i místa, které jsem přímo hltala. Těch potvůrek je tam na můj vkus až moc, ale i tak se mi kniha líbila. Údajné podobnosti s jinými příběhy nebudu řešit, protože jsem ty ostatní knihy nečetla, takže jsem měla zážitek z knihy naprosto ničím nezkažený. Neznám ani Alenku v říši divů a ani Sen noci svatojánské. Narnii tam mohli čtenáři vidět pouze v průchodu skříní, ale co.. Mě to ani nenapadlo. Nápad se mi líbil, a ač jsem některé podrobnosti o Fae věděla, třeba z knih Patricie Briggs, tak i přes to mě kniha měla stále čím překvapovat. Například byly použity potvůrky, které jsou z cizích bájí a pověstí a dole pod čarou bylo vysvětleno, o koho jde. Těchto poznámek tam pár je, a mně se to hrozně moc líbilo, zase jsem byla o něco chytřejší. Nedokázala jsem předem odhadnout, co by se mohlo pokazit, nebo co se bude v následující kapitole odehrávat a to je vždy skvělé. Akce v každé kapitole.

Mám ještě druhý díl, tak se jdu do něj pustit, protože nemám ráda otevřené konce, tak se zatím mějte.